Velké stěhování úředníků: Brno připravuje centrální stavební úřad, starostové městských částí jsou proti

„Chceme, aby správa byla co nejblíže lidem, ale i blíž tomu území. Naši úředníci to tu detailně znají a když je potřeba řešit akutně třeba zahájení černé stavby, tak zkrátka vyběhnou z radnice a do deseti minut jsou na místě a řeší to. Pokud se nám tato část správy odejme, tak to už tu ta městská část skoro nemusí být,“ zlobí se starosta Brna-Medlánek Michal Marek ze sdružení Občané pro Medlánky.

Čtěte také

„Úřad dostane stanovisko a nemůže s ním nic dělat.“ Novela stavební řízení prodlouží, kritizuje architekt Kasl

Podobný názor má většina starostů, kteří si návrh magistrátu vyslechli na nedávném sněmu všech hlav devětadvaceti městských částí. Devatenáct z nich si pak odhlasovalo, že s nápadem nesouhlasí, dvacet šest z nich požádalo o předložení ekonomické analýzy tohoto kroku. „Ten návrh asi dává určitou logiku, nicméně je tam tolik nevyjasněných technikálií, ale i personálních věcí, že si nejsem zcela jistý, že v tak krátkém čase je realizovatelný,“ říká třeba starosta Brna-jihu David Grund z ODS. Přesun úřadů odmítají i jeho straničtí kolegové a starostové z Králova Pole nebo Starého Lískovce.

Vedení Brna zvažuje různé varianty změn, ale přiklání se teď nejvíc k tomu, aby působnost obecních stavebních úřadů přešla pod magistrát. „Důvody jsou především tyto: jednotný výklad územního plánu, protože nový stavební zákon výklad přenáší výhradně na stavební úřady. Dále jde pak o to, že stavební úřady v menších obcích se obecně dlouhodobě nedaří personálně obsazovat. A zároveň to povede k větší profesionalizaci a úspoře funkčních míst,“ shrnuje mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Když někdo onemocní, úřad to paralyzuje

Čtěte také

Petr Holub: Válcovat, válcovat, válcovat. Nový stavební zákon opakuje staré chyby

Třeba starostka Ivanovic Jana Bohuňovská z ODS říká, že chce, aby vznikl centrální úřad, protože na jeho fungování v městské části musí příliš doplácet ze svého rozpočtu. Starosta Kohoutovic Jakub Hruška z KDU-ČSL upozorňuje na další možné pozitivum. „A to spočívá v zastupitelnosti. Menší městské části mají stavební úřady velmi personálně poddimenzovány a bavíme se třeba o jednom člověku až pěti lidech. A pokud jeden nebo dva lidé onemocní, je to problém – úřad je paralyzován a nestíhá řešit věci, které by měl,“ zdůvodňuje Hruška. K tomu se přidává i jeho stranická kolegyně Jitka Ivičičová, která vládne na Vinohradech. Naopak třeba lidovecký starosta Žabovřesk Filip Leder se zatím nepřiklání ani k jedné či druhé variantě. Výhrady mají i starostové ze SOCDEM nebo ANO, tedy ze všech stran, které sedí i v čele brněnské koalice.

Český rozhlas oslovil všechny starosty městských částí s výjimkou Jehnic, kde se zastupitelstvo rozpadlo a v prosinci je čekají nové volby. Jejich výtky jsou velmi totožné. Obávají se i toho, že úředníci nebudou chtít pracovat někde „na centrále“ v centru města, ale třeba na okraji Brna, kde taky žijí. Starostové se taky často nechtějí vzdávat lidí, o kterých vědí, že pracují dobře a které několik měsíců i let předtím těžce sháněli.

Čtěte také

Jeden úřad, jedna stavba, jedno razítko. Zrychlí novela stavebního zákona výstavbu?

Někde jsou navíc výtky velmi konkrétní. „Vnímám tam taky ekonomický problém. Třeba doručování dopisů účastníkům řízení. U nás to dělají úřednice, které obejdou odpoledne nebo navečer všechny lidi, protože někdy jich jsou desítky, když si někdo na sídlišti bourá třeba příčku v koupelně. Stojí nás to míň peněz, protože neposíláme dopisy. A lidé pak nemusí čekat na poště. Což se nám jednou v takovém případě stalo na Vánoce, že tam všichni lidé stáli frontu na stejný dopis,“ přibližuje starostka Nového Lískovce Jana Drápalová ze Zelených. Další starostka Lenka Ištvanová z uskupení Společně pro Kníničky rovnou prohlašuje, že takový návrh musel vymyslet blázen.

Kam s ním?

Otazníků je zatím víc než odpovědí. V městských částech Brna pracuje zhruba 170 úředníků stavebních úřadů. Starostové se dozvěděli, že přesun by se týkal asi jen stovky z nich. Přesné číslo známé není. „Ale čistě teoreticky a laicky – s jednotným stavebním úřadem bude méně funkčních míst,“ naznačuje radní Petr Bořecký z hnutí ANO, který sám centralizaci podporuje s těmito slovy: „Já i jako projektant se k tomu přikláním, protože by mohlo dojít ke zjednodušení stavebního řízení, nemusely by se obíhat specializované stavební úřady nebo odbor územního plánování a rozvoje, ale bylo by to na jednom místě.“

Čtěte také

Nový zákon měl zrychlit a zefektivnit stavební řízení. Předložená novela je však značným krokem zpět, myslí si advokát Černý

Magistrát říká, že takové jedno místo by mělo být někde v širším centru města. „Řeší se více variant. Favoritem bude místo, které bude mít dobrou dopravní obslužnost hromadné nebo vlakové dopravy,“ napovídá Bořecký. Podle starostů se mluví třeba o městském výstavišti, nebo o pronájmu kanceláří u Šumavské ulice, případně o budově bývalé pošty v Orlí ulici, která ale poště stále patří. „Preferována je varianta v prostorách vlastněných městem Brnem,“ dodává mluvčí města Poňuchálek.

Přesun pod jednu adresu vítá třeba starosta Brna-severu Martin Maleček z hnutí SOL. Sám říká, že si uvědomuje, že je v menšině s názorem s tím, že stavební úřad má být na radnici blíž lidem i politikům. „Není ideální, aby stavební úřad byl součástí úřadu městské části, bezprostředně ve styku se samosprávou, když je to státní správa. Lidé mají pocit, že když je ten úřad součástí radnice, tak že ho má na starosti i starosta a nějak ho vede, že samospráva stavby povoluje. Je těžké lidem vysvětlit, že to tak není,“ říká Maleček.

Budova na Orlí ulici v Brně, kde sídlila Česká pošta|foto:Tomáš Kremr, Český rozhlas

To naopak považují za výhodu jeho kolegové z jiných čtvrtí, kteří jsou rádi, že mají přístup k informacím a můžou lidem odpovídat na konkrétní věci, i když do činnosti úředníků nijak nezasahují. Třeba v Bosonohách: „Občané velmi často nerozlišují rozdíl mezi státní správou a samosprávou. Mám spoustu dotazů na to, co se v městské části bude dít nebo děje a já považuji za důležité, aby úřad byl v místě. Má velkou výhodu toho, že místo zná a je schopen intenzivně komunikovat s lidmi, kteří v městské části žijí,“ míní bosonožský starosta Martin Černý z KDU-ČSL.

Z radnic na magistrát, z magistrátu na hejtmanství

Stavebnímu zákonu i jeho novele se dlouhodobě věnuje právník Pavel Černý z právní kanceláře Frank Bold v Brně. Sepsal i výčet deseti nejdůležitějších změn, které zákon přináší. A sám říká, že centralizace úřadů v Brně není nutně špatný krok. „Nedá se to říct úplně jednoznačně, ale myslím si, že by spíš mohla převažovat pozitiva, pokud se to udělá rozumně. Což mimo jiné znamená, že by opravdu neměla být vynechána místní znalost úředníků, což ale asi jinak nejde, aby tam nepracovali ti současní úředníci, protože kde by se najednou vzalo tolik jiných?“ uvažuje Černý.

„Statutární město si zřejmě dle sdíleného výkladu zákona může upravit svým statutem, že převede pravomoc magistrátu, která vyplývá ze zákona, na městské části. Ale proti tomu je koncepce nového stavebního zákona, která říká, že odvolacím správním orgánem je krajský úřad. Což doteď v Brně není, protože u městských částí je odvolací orgán magistrát,“ upozorňuje na další změnu Černý – i s tím mají někteří starostové potíž. Bojí se, že krajský úřad bude rozhodovat bez znalosti místních poměrů.

„Na druhou stranu zákon nezakazuje, aby si magistrát vytvářel nějaká odloučená územní pracoviště. Magistrát může být formálně jediným stavebním úřadem, ale jeho pobočky mohou sídlit i na městských částech,“ rozvádí myšlenku Černý, nicméně vedení Brna zřejmě s takovou variantou spíše nepočítá. O pravděpodobné centralizaci stavebního úřadu na jedno místo budou zastupitelé hlasovat na prosincové schůzi, a to změnou statutu města Brna.

Čekat na to bude i krajský úřad. „Pokud se město Brno rozhodne pro organizační změnu ve prospěch jednoho stavebního úřadu, pak kompetence krajského úřadu – neboli práce úředníků na krajském úřadě se rozšíří o řešení odvolání vůči záměrům ve městě Brně – vůči Brnu budou stejné jako vůči kterékoliv obci či městu se stavebním úřadem v Jihomoravském kraji. O možnosti zřízení jednoho stavebního úřadu ve městě Brně jsme informováni. Více se záležitostí budeme zabývat, pokud se město pro tuto variantu rozhodne,“ podotkla mluvčí Jihomoravského kraje Alena Knotková.

Aktuálně se agendě stavebního řádu věnuje na krajském úřadě 19 pracovníků. Pokud se jejich práce rozšíří i o odvolací řízení vůči městu Brnu, převezme agendu, kterou dnes vykonává odbor územního a stavebního řízení na magistrátu, což bude znamenat nutnost navýšení počtu pracovníků.