Velké osobnosti moravského národopisu. Devadesátiny by oslavil Jeřábek, Štika i Pavlištík
V první polovině roku 1931, tedy před devadesáti lety, se narodili tři významní národopisci, pedagogové a vědci, kteří se etnologii i folkloristikou zabývali a také celý obor vytvářeli. Ve speciálním svátečním pořadu si připomeneme profesora Richarda Jeřábka a doktory Jaroslava Štiku a Karla Pavlištíka.
Na přední osobnosti moravského národopisu v pořadu Jaroslava Kneisla slovem vzpomenou vedoucí Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Daniel Drápala, dcera profesora Jeřábka, rovněž etnoložka, Alena Křížová.
Dále v pořadu uslyšíte vzpomínky dcery Jaroslava Štiky zpěvačky Evy Porubové a dlouholeté pracovnice Valašského muzea v přírodě Vandy Vrlové. Na Karla Pavlištíka zavzpomíná jeho synovec a současný vedoucí taneční složky Valašského souboru Kašava Ondřej Pavlištík a zlínská novinářka Blanka Kovandová.
Richard Jeřábek (1931-2006)
Narodil se 14. května roku 1931 v Rožnově pod Radhoštěm. Po absolvování gymnázia ve Valašském Meziříčí studoval etnologii a dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně, které zůstal věrný po celý život. Od roku 1959 vedl dnešní Ústav Evropské etnologie FF MU. Tuto funkci zastával až do roku 2005. Soustředil se na teorii a metodologii oboru, na hmotnou lidovou kulturu, výtvarnou kulturu. Byl znalcem národopisné fotografie a filmu, zabýval se otázkami vzniku a vývoje národopisných oblastí.
Jaroslav Štika (1931-2010)
Další rožnovský rodák přišel na svět 1. dubna 1931. Po maturitě na valašskomeziříčském gymnáziu studoval český jazyk, dějepis a hudební výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 1955 absolvoval vysokoškolská studia na dnešním Ústavu evropské etnologie FF MU v Brně. Krátce působil jako správce Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V letech 1956-1971 pobýval v Brně, kde byl zaměstnán na Československé Akademii věd.
Od roku 1972 působil ve funkci ředitele Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a vrátil se tak s rodinou natrvalo do svého rodného města. Pod jeho vedením se pokračovalo v další výstavbě a rozšiřování muzea a vybudování nového areálu – Mlýnské doliny. V duchu zakladatelů muzea bratří Jaroňků rozvíjel koncepci takzvaného živého muzea.
Čtěte také
Karel Pavlištík (1931-2018)
Pavlištík absolvoval etnografii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho další profesní cesta se ubírala do Oblastního muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. V důsledku svých pevných a neměnných postojů ovšem musel muzeum po roce 1970 opustit a dostal se na černý normalizační seznam. Následně, jako zaměstnanec JZD Lukov, byl vedoucí valašského souboru Kašava. Postupně spolupracoval s dalšími folklorními soubory.
Do Muzea jihovýchodní Moravy se vrátil v 90. letech. Pokud máme přiřadit ke Karlu Pavlištíkovi jeho profese, tak musíme uvést: muzejní a vlastivědný pracovník, etnograf, folklorista, tanečník, choreograf, scenárista a beze sporu také jedna z vůdčích osobností listopadové revoluce na Zlínsku.
Související
-
Slaďme dech s Karlem Pavlištíkem
12. března uplyne 90 let od narození muzejníka, etnografa, folkloristy, tanečníka, choreografa i scenáristy Karla Pavlištíka (1931-2018).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://brno.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://brno.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.