Velké osobnosti moravského národopisu. Devadesátiny by oslavil Jeřábek, Štika i Pavlištík

Na přední osobnosti moravského národopisu v pořadu Jaroslava Kneisla slovem vzpomenou vedoucí Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Daniel Drápala, dcera profesora Jeřábka, rovněž etnoložka, Alena Křížová.

Dále v pořadu uslyšíte vzpomínky dcery Jaroslava Štiky zpěvačky Evy Porubové a dlouholeté pracovnice Valašského muzea v přírodě Vandy Vrlové. Na Karla Pavlištíka zavzpomíná jeho synovec a současný vedoucí taneční složky Valašského souboru Kašava Ondřej Pavlištík a zlínská novinářka Blanka Kovandová.

Richard Jeřábek (1931-2006)

Narodil se 14. května roku 1931 v Rožnově pod Radhoštěm. Po absolvování gymnázia ve Valašském Meziříčí studoval etnologii a dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně, které zůstal věrný po celý život. Od roku 1959 vedl dnešní Ústav Evropské etnologie FF MU. Tuto funkci zastával až do roku 2005. Soustředil se na teorii a metodologii oboru, na hmotnou lidovou kulturu, výtvarnou kulturu. Byl znalcem národopisné fotografie a filmu, zabýval se otázkami vzniku a vývoje národopisných oblastí.

Jaroslav Štika (1931-2010)

Další rožnovský rodák přišel na svět 1. dubna 1931. Po maturitě na valašskomeziříčském gymnáziu studoval český jazyk, dějepis a hudební výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 1955 absolvoval vysokoškolská studia na dnešním Ústavu evropské etnologie FF MU v Brně. Krátce působil jako správce Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V letech 1956-1971 pobýval v Brně, kde byl zaměstnán na Československé Akademii věd.

Od roku 1972 působil ve funkci ředitele Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a vrátil se tak s rodinou natrvalo do svého rodného města. Pod jeho vedením se pokračovalo v další výstavbě a rozšiřování muzea a vybudování nového areálu – Mlýnské doliny. V duchu zakladatelů muzea bratří Jaroňků rozvíjel koncepci takzvaného živého muzea.

Čtěte také

Člověk čistého charakteru, který uměl říkat pravdu do očí. Známí a spolupracovníci vzpomínají na Karla Pavlištíka

Karel Pavlištík (1931-2018)

Pavlištík absolvoval etnografii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho další profesní cesta se ubírala do Oblastního muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. V důsledku svých pevných a neměnných postojů ovšem musel muzeum po roce 1970 opustit a dostal se na černý normalizační seznam. Následně, jako zaměstnanec JZD Lukov, byl vedoucí valašského souboru Kašava. Postupně spolupracoval s dalšími folklorními soubory.

Do Muzea jihovýchodní Moravy se vrátil v 90. letech. Pokud máme přiřadit ke Karlu Pavlištíkovi jeho profese, tak musíme uvést: muzejní a vlastivědný pracovník, etnograf, folklorista, tanečník, choreograf, scenárista a beze sporu také jedna z vůdčích osobností listopadové revoluce na Zlínsku.