Vejce v chodských lidových zvycích, pověrách i léčení

25. březen 2024

Vejce, vajíčka, kraslice – symbol Velikonoc. V minulosti bývala také předmětem využívaným při mnoha zvycích, pověrách a dokonce i lidovém léčení. Jak přesně s nimi nakládali naši předci na Chodsku?

Utajený život ve vejci – tato představa zřejmě motivovala naše předky k tomu, aby vejcím přisuzovali zvláštní moc a využívali je při mnoha zvycích. Jan František Hruška v roce 1897 jich ve své kulturní studii o Chodech popsal celou řadu. Jel-li třeba Chod z jara poprvé orat, brával s sebou vejce a kladl je na zemi před pluh. Rozmáčklo-li se vejce, patřilo zemi, nerozmáčklo-li se, dostal je žebrák, který šel první blízko pole. Nebo jiný zvyk: když chodská hospodyně sila len, navařila oráči hodně vajec, aby byl len bohatý.  Anebo při křtu: chodská kmotra ke křtu pravidelně pro dítě přinášela mísu mouky a podle možnosti i vejce - kmotra ze statku jich nosívala půl kopy.

Vejce v lidovém léčení

Přesvědčení o životě skrytém ve vejci vzbudilo i snahu po napravení porušeného života nebo po vrácení zdraví právě pomocí vejce: „Stůně-li ti dítě na těžkou nějakou nemoc," radí chodská pověra, „dej dvě vejce na oltář tak, aby tě při tom nikdo neviděl, a dítě bude zdrávo." Na spáleninu se přikládal syrový bílek, na nemoci oční a rtů blána z bílku. Bílek s kamencem a trochu šafránu k tomu býval podle chodských babiček nejlepším lékem na bolení v krku.

„Rodičování“ a červená vajíčka na Hod boží velikonoční

A zvyky spojené přímo s Velikonoci? Třeba takzvané „rodičování“ - na Hod  boží velikonoční odpoledne se na chodských návsích scházela chasa a chlapci  házeli do výšky za přítomnosti děvčat vejce, která od nich dostali. Přitom provolávali: „Rodiče, rodiče, červený vejce!" Od kterého děvčete se vejce rozbilo, to se dočkalo výsměchu. Později tento zvyk přejaly děti. Velikonoc se týkal i další zvyk – v chodské domácnosti míval v posledních dnech před Velikonocemi každý člen rodiny (počítala se k ní i čeleď) vždy jeden den, ve který všechna vejce, co slepice snesla, patřila jemu.

Nejkrásnějším velikonočním dárkem bývala červená vajíčka, která děvčata dávala chlapcům, do jisté míry šlo o vyznání lásky.  Kde už byla „ruka v rukávě", musela nevěsta přinést červených vajec plný šátek. A chtělo - li děvče zvlášť ukázat, jak má chlapce rádo, muselo být zdobených „strak“ více než vajíček červených.

Spustit audio