Vedra postihla i Jižní Moravu

Ještě horší jsou podle lékařů náhlé teplotní změny. Jak se před horkem chránit, je dobře známé: pít hodně vody, zdržovat se ve stínu a vyhýbat se větší tělesné aktivitě. Přesto nemocnice každé léto zaznamenávají zvýšený počet pacientů s úžehem a úpalem a také s kolapsy z horka.

Kromě starších lidí jsou horkem nejvíce ohroženi malé děti, lidé s nemocným srdcem, diabetici a pacienti s vysokým tlakem a poruchou funkce ledvin. Podle lékaře z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Vladimíra Marka by lidé měli pít, i když necítí žízeň. "Zejména u seniorů je to problém, protože pocit žízně bývá velmi malý," doporučuje lékař Marek s tím, že by se mělo pít spíše častěji po menších dávkách a to 2 až 2 a půl litru tekutin, to je zhruba 10 sklenic denně. Potřeba je ale podle něj individuální. "Starším občanům doporučujeme, aby si vedle postele dali nějakou láhev s vodou, kvůli přehledu, kolik toho už vypili." Zároveň by se měly střídat různé druhy nápojů. Není vhodné pít jenom minerální vodu a střídat ji s obyčejnou vodou nebo například s čajem. Dalším doporučením je vyhýbat se pobytu na přímém slunci od 10 do 15 hodin.

V různých městech se zavádějí nejrůznější opatření, aby se negativní následky horka zmírnili. Brno ale zatím ke kropení, které se tam v období sucha v minulosti osvědčilo, nechystá. Podle mluvčího radnice Brna - střed Romana Buriána, se ulice kropily z důvodů dlouhotrvajících veder. Letos jsou sice teploty velmi vysoké, ale zatím netrvají dlouho.