Ve Vrbně pod Pradědem můžete navštívit poslední sklárnu v Moravskoslezském kraji

Petr Slavkovský je posledním sklářským mohykánem ve Vrbně pod Pradědem. Sice jako malý rozhodně nesnil o tom, že jednou bude pracovat se sklem. Osud ho ale zavál na sklářské učiliště, a jak sám říká, sklo ho naprosto uchvátilo.

Svědomitě se připravoval, dělal si své návrhy a brzy si i jeho mistr všiml, že z něj roste talentovaný řemeslník. Později pracoval ve vrbenských sklárnách, ale mechanická práce a ne vždy vstřícní šéfové ho neuspokojovali. A tak odešel a začal s vlastním podnikáním. Velké sklárny dávno zavřely, ale malá rodinná sklárna Jakub se drží dodnes.

V nevelké dílně je jen zřídka se svým pomocníkem sám. Sklárna je totiž otevřená zájemcům, kteří se chtějí podívat, jak se s tímto křehkým materiálem pracuje. Kolik námahy a času stojí vyrobit jediný zdobný pohár na víno. Mistr i jeho pomocník pracují jen s minimem ochranných pomůcek. A nejraději v nazouvacích botách. Z těch je totiž možné případný žhavý kousek hmoty rychle odkopnout a zabránit tak vypálení díry do ponožky. Jen tmavé brýle je nutné nasadit, když nabírají hmotu v rozžhavené peci.

Ve sklárně vyrábějí poháry z nazelenalého skla|foto:Romana Kubicová, Český rozhlas

Na Vrbensku sahá tradice sklářství až do středověku. Často se zde sklo vyrábělo přímo v lesích, v pecích vytápěných bukovým dřevem. Žár v nich nebyl tak vysoký, a tak sklo zůstávalo po vypálení nazelenalé a mělo v sobě drobné bublinky. Říká se mu také lesní sklo.

To je dodnes jedním z nejoblíbenějších druhů, pro které si lidé do Vrbna pod Pradědem přijíždějí. Ve sklárně U Jakuba tak vznikají mimo jiné repliky středověkých pohárů, ze kterých víno chutná přímo královsky.