Ve válce se dá těžko někomu věřit, říká režisérka dokumentu V Mosulu Jana Andert
Fotila módu, ale to ji neuspokojovalo, a tak Jana Andert zběhla k válečné fotografii. Strávila několik měsíců s kamerou mezi iráckými vojáky, kteří dobývali město Mosul. Výsledkem je ojedinělý válečný dokument.
Janu Andert zaujal příběh uprchlíků, a tak odjela na vlastní pěst do Iráku. Žila a točila s Golden Division, elitní jednotkou irácké armády, která vznikla v roce 2004. „Byli vycvičeni, aby operovali v Bagdádu a hledali teroristy,“ vysvětluje Andert.
Bitva o Mosul byla vojenská operace iráckých vládních jednotek, spojeneckých milicí, iráckého Kurdistánu a mezinárodních sil proti islamistické teroristické organizaci Islámský stát v severoiráckém Mosulu a jeho okolí. Trvala od října 2016 do července 2017.
Začátky byly pochopitelně těžké. „Byla jsem součástí jednotky. Jelikož nemají v Iráku ženy v armádě, bylo to pro obě zúčastněné strany nezvyklé. Nebylo to tak, že bych si tam přijela a začala natáčet. Vyptala jsem si povolení u generála jednotky. Nejdříve vám povolí natáčet jen během dne, nemůžete zůstat s jednotkou i přes noc. Byl to dlouhodobý proces, během něhož jsem si musela vybudovat důvěru vojáků.“
Helma a neprůstřelná vesta byly pro Janu Andert povinnou výbavou. „Vesta měla 12 kilogramů, takže když přebíháte přes ulice, tak máte pocit, že vás to hrozně brzdí. V Mosulu se to ale jinak nedalo, tam to bylo opravdu nebezpečné,“ dodává režisérka.
Co autorku dokumentu přivedlo do Iráku? Na co se během natáčení nejvíce soustředila a měla už dopředu jasný plán, co by se ve filmu mělo objevit? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Film ukazuje realitu války, říká Jana Andert o dokumentu V Mosulu
Rozhovor s režisérkou Janou Andert o tom, jak natáčela válečný dokument V Mosulu, který soutěží na karlovarském festivalu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
