Vaňovský vodopád v Ústí nad Labem patří mezi nejvyšší v celém Česku

27. září 2017

Vaňovský vodopád patří k těm větším nejen v Českém středohoří, ale v celém Česku. A zároveň se může směle zařadit mezi nejpohlednější a nejatraktivnější. Tvrdí to alespoň znalec a autor fotografických knih o Českém středohoří Jiří Svoboda. Turisté také ocení, že mají poblíž další zajímavé cíle.

Vaňovský vodopád dostal název podle městské části Ústí nad Labem – Vaňova. Nachází se na Podlešínském potoce, což je zhruba jeden a půl kilometru dlouhý levobřežní přítok řeky Labe, který na své pouti překonává poměrně značný výškový rozdíl. Pramení v 420 metrech nad mořem a končí na 140 metrech nad mořem. A strmé klesání překonává právě díky vodopádům.

První představuje pouhé tři metry vysoký vodopád u Čertova mlýna, ze kterého dnes zbyla jen rozvalina. Blíže k Labi se nachází dvoustupňový Vaňovský vodopád, který okouzluje zejména spodní dvanáctimetrovou stěnou. Horní stěna o výšce osmi metrů je podstatně hůř přístupná a od dolní části není vůbec vidět.

Úchvatnou přírodní scenérii vytváří voda v mohutném čedičovém masivu se sloupcovou odlučností a tímto mimořádným efektem se pyšní zdejší vrch Vrkoč. Je to i výborný orientační bod pro turistu, který se chce vydat k vodopádu směrem od městské části Vaňov- Ústí nad Labem.

Směrem od Vaňova čeká výletníky poměrně prudké stoupání. Cesta je ale upravená, částečně dlážděná zdejším čedičem. Téměř až nahoře, na odbočce vlevo lze spatřit malou nenápadnou pamětní desku. Jde o vzpomínku na stavitele cesty – rakousko-uherské vojáky, kteří ji tu v srpnu roku 1916 budovali v rámci ženijního cvičení.

Koho zhruba 600 metrů stoupání neláká, může zvolit druhou cestu – od výletního zámečku Větruše, kam může vyjet autem nebo vyjít pěšky anebo se nechat vyvézt lanovkou přes Labe přímo z centra města. Cesta vede po hřebeni, je pohodlnější, ale zároveň delší – přes 4 kilometry.

Vaňovský ledopád

Vodopád je v každém ročním období jiný

Roční období je pro návštěvu Vaňovského vodopádu zásadní. Na jaře, když odtává sníh nebo na podzim při deštích, je proud vody pochopitelně silný. V suchém letním období se stáhne do malého pramínku. Ovšem nejefektnější pohled nabízí v zimě, kdy voda postupně namrzá a vytváří pohádkový ledopád. Jsou-li podmínky příznivé, využívají ho pak i horolezci k tréninkům lezení v ledovém terénu. Za úchvatný pohled na ledopád ovšem příchozí zaplatí nebezpečným stoupáním po omrzlých čedičových deskách.

Kdo se dostatečně pokochá pohledem a postaví se k vodopádu zády, objeví po pravé ruce při sestupu zpátky do Vaňova dobře upravenou lesní cestu. Po pár metrech narazí na už zmíněnou pamětní desku, připomínku budovatelů cesty. Pokud bude ale pokračovat dál, ocitne se po chvíli na působivé Vrkočské vyhlídce.

Duha nad Ostrým

Je opatřena zábradlím a vhod přijdou také dvě mohutné lavice. Hlavně se před návštěvníky ale rozevře skvostný výhled na část města Ústí nad Labem, hrad Střekov, Masarykova zdymadla a přes vrchol Ostrý na protějším břehu dál po meandrujícím toku Labe v zalesněném kaňonu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.