Vánočka je symbolem Vánoc i lidských hodnot. Víte, co znamená každý z devíti jejích pramenů?
Zítra je Štědrý den a my jsme se ještě nebavili o vánočce, dalším krásném symbolu Vánoc. Její historie sahá až do 16. století, kdy ji mohli péct jenom mistři cechu pekařského.
Do běžných domácností se dostala až o 200 let později. A nepekla se jenom jedna, pekla se každému členu rodiny. Její příprava měla přísná pravidla.
Hospodyně na sobě musela mít bílou zástěru a na hlavě šátek. Po celou dobu také nesměla promluvit, zato mohla skákat do výšky. To aby těsto dobře vyběhlo. Do těsta se přidávaly mandle, rozinky nebo jiné sušené ovoce a zapékala se pověstná mince, která nálezci přinášela zdraví, štěstí a bohatství.
Vánočka se pekla na tři patra z devíti pramenů. Spodní 4 prameny představují zemi, slunce, vodu a vzduch. Prostřední 3 prameny symbolizují rozum, vůli a cit. A na samotném vrchu je ve 2 pramenech spletena láska a vědění. Každá rodina má na vánočku svůj recept a je nejvyšší čas jej zase po roce najít.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
