V utajeném zámku v Holovousích ovocnáři šlechtili jablečné odrůdy. Teď do něj mohou i návštěvníci
V obci Holovousy nedaleko Hořic na Jičínsku stojí původně renesanční zámek. Později byl přestavěn v secesním slohu s romantickými prvky. Donedávna o něm, i kvůli vysoké hradbě stříbrných smrků, věděli spíš jen místní. Od roku 1951 do roku 2015 v něm totiž sídlil Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský. Dnes už do něj čas od času mohu nahlédnout i návštěvníci.
Opuštěná a chátrající zámecká budova začala ožívat až v posledních třech letech. Ani dnes ještě není zdaleka všechno tak, jak si současný majitel představuje. Přesto už je část zámku přístupná pro veřejnost, a to ve dnech, kdy se tu konají třeba tvůrčí setkání pro rodiny s dětmi nebo malé historické slavnosti s prohlídkou.
Na místě zámku stávalo kdysi vladycké sídlo, později přebudované na tvrz. Ta patřila Holovouským z Holovous. Zřejmě za vlády Vladislava Smiřického ze Smiřic byl areál kolem roku 1594 přestavěn na renesanční zámek. Mezi další majitele panství patřil mimo jiné i Albrecht z Valdštejna. V letech 1906 až 1907, za vlastnictví rodiny Malinských, proběhla rozsáhlá rekonstrukce pod vedením známého architekta Jana Vejrycha.
Historický areál s ovocnou vůní
V zámeckých prostorách sídlil od roku 1951 Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský. V areálu byly šlechtěny ovocné odrůdy, v interiéru vznikly kanceláře. Až v roce 2015 se ovocnáři přestěhovali do nové budovy a zámek byl v restituci vrácen rodu Malinských. Zámecký areál začal postupně ožívat až po roce 2021, kdy jej koupila společnost Zámecký areál Holovousy.
Kouzlo zámku dotváří rozlehlý zámecký park s pískovcovými sochami čtyř ročních období, se schodišti, secesním altánem a letitými i vzácnými stromy. Návštěvníci zámku dnes často neskrývají překvapení z působivého historického místa, o kterém neměli ani tušení.
„Do Holovous jezdíme na Slavnosti holovouského malináče, ale vůbec jsem netušil, že nad zdejší návsí stojí tak krásná budova. Za vraty a spodní zdí totiž rostly vysoké jehličnany, které zámek léta úplně zakrývaly. Teprve dnes vidím, jak nádherná je to stavba. Obešel jsem ji celou, architektura z každé strany nabízí něco překvapivého. A zámecký park, to je kouzelné i tajemné místo. Škoda, že se do něj zatím dá vstoupit jen příležitostně,“ říká Pavel Ján ze Semil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
