V Teplických skalách uvidíte Krakonošovy šortky, Sibiř i obnovenou horolezeckou chatu

Masivní, do nebe sahající skalní stěny, tajuplné území s nejrozsáhlejším skalním labyrintem ve střední Evropě lákaly k výstupům od nepaměti. Však se o ně pokoušeli první horolezci už před více než dvěma sty lety. Přibližně v polovině 19. století už proto ve skalách stávala dřevěná chata, která sloužila jako základna právě horolezcům.

Chata patřila k „inventáři“ skal a pamatuje i začátky turistiky a otevření prvního vyhlídkového okruhu Teplických skal. Připomíná ho i dřevěný kiosek, kde se dříve prodávaly vstupenky, a malou branou se vcházelo do skal. Chata ale roku 1989 nešťastnou náhodou vyhořela. Teplické skály se mezitím staly národní přírodní památkou, a tak postavit zde chatu novou znamenalo dohodu s ochranáři a překonat velké administrativní překážky.

Teplické skály|foto: Jiřina Šmídová

Replika horolezecké chaty opět doplňuje kolorit skal

Nakonec se podařilo splnit podmínku ochranářů – totiž, že materiál se do skal nebude dopravovat žádnou technikou. A tak dobrovolníci nakonec vynosili tuny dřevěných trámů a fošen ručně po přibližně dva kilometry dlouhé cestě s převýšením 140 metrů. Díky nim replika horolezecké chaty stojí opět v samém nitru skalního města.

Prohlídkový okruh prochází okolo skalní kaple chrámovými stěnami, jejichž výška v některých místech přesahuje 70 metrů. Právě zde se nachází hnízdiště vzácného sokola stěhovavého. Cesta vystoupá kolem Kamence až k části nazvané Amfiteátr, kde je také nejvyšší bod okruhu Teplickými skalami - průchod u skal nazvané Slon a Sova. Cestou minete například Skalní nevěstu, Krakonošovy šortky nebo Ruku se zmrzlinou či Přilbu.

Replika horolozecké chaty|foto: Jiřina Šmídová

Od horolezecké chaty pokračuje vyhlídková trasa dále do soutěsky skalního masivu zvaného Sibiř, kde už po prvních metrech zaznamenáte pokles teploty o několik stupňů. To proto, že pískovcové skalní masivy jsou místy tak úzké, že do nich slunce nepronikne, a tak v některých letech je možné vidět tu sníh či led ještě v létě.

Některé útvary jakoby ani nevytvořila sama příroda|foto: Jiřina Šmídová

Takový chladný kout představuje ale hlavně mimořádné mikroklima pro tzv. glaciální relikty, tedy živočichy či rostliny, kteří zdejší krajinu obývali už v době ledové. Po oteplení se ale stáhli na sever, až na tuto malou oblast, v níž se udržuje celoročně nízká teplota. Najdete tu proto některé druhy pavoukovců či roztoče, kteří se v Evropě či dokonce na Zemi víceméně už nevyskytují.