V Semenci mají muzeum pod širým nebem. Sahat na exponáty je povoleno
V jižních Čechách u Týna nad Vltavou se nachází Přírodovědné muzeum Semenec. Najdete v něm vitríny s nerosty, model ptakoještěra a sezónní výstavy. Tím ale podobnost s ostatními muzei končí. Většina exponátů se totiž nachází pod širým nebem a je možné je zkoušet, osahávat či s nimi experimentovat.
Na sklonku normalizace, když se začalo s výstavbou jaderné elektrárny Temelín, počítali komunističtí plánovači s tím, že se nedaleké městečko Týn nad Vltavou promění v padesátitisícovou aglomeraci. A ta bude potřebovat adekvátní hřbitov.
Na vrchu Semenec, kde bylo ve středověku městské popraviště, vyčlenili proto pro pohřebiště čtyřhektarový pozemek, který obehnali zdí. Z megalomanských plánů nakonec sešlo a ohrazený prostor se proměnil v jedinečné Přírodovědné muzeum.
Vrch Semenec, kde se muzeum nachází, je hezký sám o sobě. Na jeho úpatí se stékají Vltava s Lužnicí, na jižním, skalnatém svahu, rostly před několika staletími vltavotýnské vinice. Nechybí ani železobetonová rozhledna vybudovaná za První republiky. Není tedy divu, že vrch křižuje několik turistických tras i vycházkových okruhů.
Přírodovědné muzeum Semenec funguje od 90. let minulého století. Původně byl jeho areál zaměřen především na práci se zvířaty. Sídlila v něm záchranná stanice pro živočichy z volné přírody, prováděly se různé záchranné projekty jako odchovy sovy pálené, koroptve polní a podobně.
V letech 1996 až 1997 bylo na Semenci vysazeno arboretum, které se od té doby rozrostlo do úctyhodných rozměrů. Mezitím záchranná stanice utlumila svoji činnost, zato od roku 2008 je v hlavní budově nainstalována paleontologická sbírka Jihočeského muzea, která ukazuje vývoj přírody od prvohor po čtvrtohory. Mimo to na přilehlých pozemcích najdete sbírku nerostů, zahradu léčivých bylin, sbírku růží a borovic z celého světa nebo výběhy pro koně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ústav pro studium totality dostal další penále. Výše pokut už přesáhla původní investice na opravu sídla
-
Pravomoc státu v posuzování dodavatelů nemůže být bezbřehá, myslí si zástupce mobilních operátorů
-
‚Z penze bych nevyžila.‘ Ukrajinští civilisté jsou v mnoha případech odkázaní na humanitární pomoc
-
Slovinci slaví po bezbrankové remíze s Anglií postup, stejným výsledkem skončil i duel Dánska se Srby