V Muzeu romské kultury v Brně začala dlouhodobá výstava o romských muzikantech a jejich písních
Od folkloru přes jazz k rapu. V Muzeu romské kultury začala výstava Lavutara: Cestami romských muzikantů a jejich písní. Představuje hudbu Romů od poválečných let do současnosti. Expozice vznikala ve spolupráci s desítkami hudebníků, výrobců a opravářů hudebních nástrojů a také pamětníků.
Na první dojem možná až příliš tichá expozice na to, že je o hudbě… Opravdový prožitek z ukázek z romské muziky přijde, až když se přiblížíte ke kterýmkoliv z desítek sluchátek, které visí ze stropu.
„Líbilo se mi, jak 90 % lidí říká, že ten dar mají od boha, berou fatalisticky. To byl taky takový první nápad, že to všechno zavěsíme ke stropu a bude to vypadat, že to padá na hlavu z nebe…“ Jak udělat z hudby expozici, to byl úkol architekta Tomáše Džadoně. A proto po dvou místnostech je ta třetí úplně odlišná; návštěvník v ní nenajde jediný řádek textu.
„Z jedné místnosti procházíte úzkým koridorem, který je takovou volnou citací bazaru Radka Bagára – kdyby tam byl, představte si to jako ‚pojďte tu dozadu do zákulisí a mám tu pro vás něco luxusnějšího‘ anebo že je to VIP prostor pro důležitější hosty,“ popisuje architekt.
Deset muzikantů v ní představuje deset nástrojů. V černé místnosti se třemi obrazovkami může návštěvník strávit hodinu jen sledováním a posloucháním. A právě to byl záměr autorů výstavy. Popisuje kurátor Matyáš Dlab: „Vysvětlují buď svůj osobní vztah přímo ke konkrétnímu nástroji, prezentují vlastní interpretační figury. A v nějaké poslední fázi tohoto uvažování jsme dospěli do organizace koncertní řady Hudební léto, kvůli kterému jsme vlastně nechali postavit pódium – je to vytvoření příležitosti, jak se seznámit s hudbou Romů.“
Stejně jako tuto živou část výstavy tvoří romští hudebníci, i expozici uvnitř pomáhali ze své perspektivy tvořit osobnosti romské hudby. Mezi nimi muzikant, skladatel a textař Gejza Horváth. „My jsme dávali do kupy takovou salonní muziku, která byla žádaná při různých obřadech. Nebylo to na tanec ta muzika, ale my jsme dokázali hrát i na tanec.“
Brno je považováno za kolébku romské muziky, ale dá se to tak vůbec říct? Protože romská muzika sem přišla ze Slovenska. „Na Slovensku bylo obrovské spektrum romských muzikantů – přišli Bagarovci, Lazukovci, Dýrdovci a jiná zvučná jména… ale tady byla opravdu ta kolébka romské muziky, protože jak se to stěhovalo, nejbližší bylo Brno.“
Od folklóru po funk nebo rap; dnes už je hudba Romů velmi těžce uchopitelná. Přesto se kurátor výstavy Zdeněk Andrš nebojí, že by neměla své pokračovatele.
Výstava Lavutara – cestami romských muzikantů a jejich písní, bude v muzeu romské kultury v Brně až do příštího května.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
