V lázeňském parku v Čeladné roste strom Lidumil. Busta básníka zase recituje verše

Mezi vzrostlými čeladenskými stromy je Lidumil ještě malý zelenáč. Ale už teď, ve věku 16 let, se hrdě tyčí k obloze. Má na to právo. Je totiž jediným stromem tohoto jména u nás, ne-li ve světě. Lidumila, tedy přesněji javor červený, v lázeňském parku Beskydského rehabilitačního centra v Čeladné zasadili lidé, kteří chtěli připomenout osobnost zakladatele lázní Skalka a mecenáše MUDr. Jana Maye.

Filantrop se narodil 25. října 1869 a lidé mu už za jeho života dali krásnou přezdívku – Lékař lidumil. Zaslouženě, protože doktor May nejenže chudým lidem neúčtoval poplatky za léčení, ale také podporoval několik nadaných mladíků z ostravské kolonie na studiích medicíny.

25. října 2013 proto pracovníci lázní a další příznivci zasadili poblíž Jezírka přání strom, který má připomínat potřebu konání dobra. Ovšem nejen připomínat, ale také k němu vybízet. Ke konání dobra se navíc každý může upsat do Pamětní knihy Stromu Lidumil. K dispozici je v recepci sousedního Apartmánového domu Lara.

Proměna Ondřejníku

Lázně Skalka, na jejichž tradici dnes navazuje Beskydské rehabilitační centrum, byly založeny v roce 1902. Tehdy koupil zmíněný doktor Jan May, rodák z Trutnova a absolvent pražské lékařské fakulty, pozemek na jižním svahu Ondřejníku. Společně se svým švagrem MUDr. Bohuslavem Müllerem původní stavby přebudoval, postavil další, založil park a začal provozovat sanatorium. Dal mu jméno Lázně Skalka podle nejvyššího skalnatého vrcholu Ondřejníku - Skalky, jejíž vrchol se nachází v nadmořské výšce 964 metrů.

Strom Lidumil u Jezírka přání v lázeňském parku v Čeladné|foto: Romana Kubicová

Lázně navštěvovala celá řada známých osobností: Leoš Janáček, Oldřich Nový, bratři Mrštíkové i prezident T. G. Masaryk. Bratři Jaroňkové, architekti z Frenštátska, zde měli dokonce svůj ateliér. Mezi časté hosty a přátele Jana Maye patřil také „Valašský Slavík“ - učitel a básník Josef Kalus, který má v parku od loňského roku svou bustu.

Na tom by nebylo nic zvlášť zajímavého, kdyby ale busta nemluvila. Kdo si dá práci a najde nenápadné tlačítko, může se zaposlouchat do básníkových veršů a také se něco dozvědět o jeho životě. Zvuk přitom nevychází přímo z busty, ale z malého reproduktoru umístěného na vedle stojící kapli Nejsvětější Panny Marie. Je celá vyrobená z pražců, které údajně zbyly po výstavbě železniční dráhy vedoucí z Frýdlantu nad Ostravicí do Valašského Meziříčí.

Při procházce čeladenským lázeňským parkem také rozhodně nezapomeňte ochutnat zdejší léčivý pramen, nazvaný Ferdinandův. V zimě ovšem zamrzá, a tak si musíte počkat na jaro. Kromě toho, že je léčivý, je z něj prý i výborná káva.