V Křeči na Vysočině zavzpomínáte na husitské bitvy a u Komárků si vyrobíte foukané skleněné ozdoby
Víte, kde naposledy husité stavěli vozové hradby? Bylo to u obce Křeč na Vysočině. Po této bitvě už Táborité pomýšleli na dohodu se Zikmundem. Ale dost dějepisu. V Křeči stojí také malebná chalupa u Komárků, kde si kromě jiného můžete sami vyrobit foukané skleněné vánoční ozdoby.
„Jsme poslední obec na Vysočině. Nebo naopak první, když jedete z Jižních Čech,“ říká Jana Komárková, která se svou rodinou provozuje v Křeči dílničky. „Naše hlavní aktivita je foukání skleněných ozdob, které nemusí být jen vánoční. Děláme ale i keramiku, pleteme košíčky, plstíme z ovčí vlny a tak dále,“ vyjmenovává. Do rodinné chalupy se manželé Komárkovi s dětmi přistěhovali před pár lety, ale dílny provozuje Jana Komárková už dlouhá léta. „Jsem vyučený výrobce vánočních ozdob, jsem přímo foukařka,“ dodává.
Chalupa u Komárků se už zdálky ozývá kejháním hus a kdákáním slepic. „Půjdeme támhle do rohu, tam mám dílnu,“ ukazuje na zdobené dveře, před kterými na dvoře stojí velký dřevěný stůl s lavicemi. Když účastníci kurzů chtějí a je příznivé počasí, mohou pracovat i venku. Vedle vchodu do dílny stojí novotou zářící dřevěná latrína, která má uvnitř osvětlení a v zimě je dokonce vytápěná. „Tu vyráběl můj manžel spolu s našimi syny. Myslím, že to je nejluxusnější kadibudka široko daleko,“ směje se Jana Komárková.
Velkou dílnu vytápí kamna s živým ohněm, rozdělená je na několik pracovišť. Je tu hrnčířský kruh a také kahany pro práci se skleněnými trubicemi. Právě ty jsou základem pro foukání ozdob. Každý zájemce má možnost vyzkoušet si celý postup výroby, od začátku až po zdobení baňky. „Je to samozřejmě vždycky s mojí pomocí,“ ujišťuje Jana Komárková.
A dostat můžete v chalupě u Komárků během dílen i něco dobrého na zub. „Vždycky mám napečeno a uvařený čaj,“ dodává Jana Komárková a nabízí mísu plnou voňavých tvarohových koláčů.
Výlet za vyráběním je možné spojit s vycházkou po krásné okolní přírodě. „Rádi jezdíme na hrad Choustník, to je nedaleká zřícenina,“ doporučuje Jana Komárková místo, které je jen kousek od Křeče.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
