V Dobříkově mají výjimečný kostel. Doputoval tam vlakem a krásně voní dřevem
Asi osm kilometrů od Vysokého Mýta v Pardubickém kraji se nachází obec Dobříkov. Uprostřed vesnice stojí kostelík, okolo kterého není možné projít bez povšimnutí. Je totiž celý ze dřeva a vypadá, jako by se v Dobříkově ocitl náhodou. A skutečně to tak je. Dřevěná stavba je jednou z pěti kostelů v Česku, které byly na naše území v minulosti přesunuty ze zakarpatské oblasti Ukrajiny, tehdejší Podkarpatské Rusi.
Kostel, který dnes slouží Církvi československé husitské, původně postavili v roce 1669, jak uvádí letopočet na trámu klenby, tesaři ve Velké Kopani. Po necelých dvou stech letech byl kostelík rozebrán a stěhoval se do vesnice Cholmovec. Začátkem dvacátých let 20. století se ale jeho stav velmi zhoršil, zejména proto, že v Cholmovci začal vznikat nový kamenný kostel.
Dřevěný kostelík zachránil senátor a první ministr národní obrany Československé republiky Václav Klofáč. Objevil ho v roce 1927 při své cestě na Podkarpatskou Rus a zchátralou památku koupil za 16 tisíc korun.
V Cholmovci tehdy působil na četnické stanici František Makovský z Borové u Poličky. Na jeho žádost chtěl senátor Klofáč kostel přesunout do Borové. Vedení obce se ale finanční nároky převozu této památky zdály vysoké, a tak se Václav Klofáč rozhodl pro Dobříkov. K této obci měl velmi blízko. Často tam pobýval na letním bytě v tamní hájovně a později si naproti ní, na místě někdejší středověké tvrze, nechal postavit vilu.
V červenci roku 1930 kostel rozebraný na jednotlivé části putoval po železnici do stanice v Zámrsku a poté koňskými povozy do Dobříkova. Na převozu kostela a jeho znovupostavení se podílel architekt Adolf Kolena z Mukačeva, s roubením v Dobříkově pomáhal tesařský mistr z Užhorodu Cyril Bartušek.
Šestého července 1931 kostelík vysvětil patriarcha Církve československé husitské Gustav Procházka. Společně s kostelem byl do Dobříkova převezen i Smírčí kříž, který, podobně jako v Cholmovci, stojí před vstupem do kostela.
Kostelík Všech svatých je 15 metrů dlouhý a 6 metrů široký. Je postavený z ručně otesávaných dubových fošen a nad průčelím s arkádou se tyčí čtyřboká věž, asi 16 metrů vysoká. Střecha je krytá šindelem. Dobříkovský kostel má předsíň, hlavní loď a presbyterium (tzv. oltářní srub), kde je umístněný oltář.
Předlodí, tedy malé předsíni, se říká babinec. Tato část byla původně vyhrazena ženám, zatímco v hlavní lodi kostela sledovali liturgii muži. Třetí část, presbyterium neboli kněžiště, je prostor vyhrazený knězi. Od hlavní lodi je odděleno ikonostasem. Prostor zdobí velké množství pravoslavných ikon. Rokokový ikonostas a ikony pocházejí částečně jak z Cholmovce, tak i z dalšího podkarpatského kostelíku v obci Trosnik. Některé ikony vytvořili lidoví mistři už v 17. století.
Jména dávné minulosti
Poblíž vchodových dveří se nachází mnoho vyrytých nápisů. Jsou to hlavně jména a data úmrtí kněží, kteří v kostele sloužili už v 18. století. Kostel je vlastně jakousi dřevěnou kronikou. Kdo vstupuje do dveří, může si nad nimi všimnout například záznamu, kdy se v podkarpatské vesnici objevil mor. Další nápisy jsou vyryté i po obvodu vnitřních stěn kostela.
Kostelík Všech svatých v Dobříkově je od roku 1963 kulturní památkou. Dodnes v něm probíhají bohoslužby, a to vždy druhou a čtvrtou neděli v měsíci. Kostel v Dobříkově si můžete prohlédnout i mimo bohoslužbu, ale s průvodcem, nejlépe mimo zimní měsíce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
