V Brně je prý příliš mnoho zahrádkářských kolonií.

Zahrádkáři se proti tomu bouří. Bojí se, že za oběť rozvoji města padne právě jejich zahrádka a upozorňují, že tím v Brně ubude zeleně. Magistrát nyní nechal zpracovat studii, která má určit, které zahrádkářské kolonie čeká zánik a které naopak zůstanou. Výměra zahrádkových lokalit v Brně se má podle urbanistů snížit alespoň o polovinu. Kdy se tak stane, závisí na tom, jak rychle se najede investor, který postaví nové domy a sportoviště.

Podle Kateřiny Leopoldové z odboru územního plánování a rozvoje se ale zahrádkáři nemusí bát, že by to bylo příliš rychle: "Výpovědní lhůta pro nájemní smlouvy je roční, ale k tomu přistupuje ještě nezbytná dohoda s každým zahrádkářem, protože město nebo případný investor bude muset ocenit trvalé porosty, zahrádkářské chaty a bude se muset s těmi zahrádkáři, kteří by teoreticky dostali výpověď, nějak vypořádat. Rozhodně to není záležitost, která by hrozila třeba příští rok."

Zahrádkáři ovšem varují. Zrušením zahrádek v Brně ubude zeleně. Zahrádkáři vlastně udržují zeleň pro všechny, i když přístup za plot mají jen oni sami, říká Jiřina Šimáková, členka brněnské organizace Českého svazu zahrádkářů: "Lidé si vytvořili vlastními náklady a vlastní prací zeleň, která vytváří kyslík pro celé město. Najednou se nám tvrdí, že musí být veřejná zeleň, že musí být zahrádkářské osady zpřístupněny, musí být průchozí a podobné hlouposti. Dokonce nám z magistrátu odepisují, že jsme pozůstatek totalitního režimu, a že všude jinde je míň zahrádek. My jsme se ale byli podívat i v zahrádkářských osadách ve Vídni a zahrádek tam je hodně. Já to považuji za chytračení města."

Otázkou zůstává, jestli rušení zahrádek skutečně nepovede k úbytku zeleně ve městě. Podle náměstka primátora Radomíra Jonáše, nikoli: "Moderní výstavba pamatuje na zelené plochy, které by byly osázeny stromy, a ty plní stejnou funkci jako zahrádka. Je otázka, kdo bude tyto plochy udržovat. Nemusí to být vždy město. Jestliže se pozemky na Kraví hoře nebo v jiné lokalitě poskytnou investorovi, pozitivní dopady do ekonomiky města Brna jsou daleko větší než náklady na údržbu takové zeleně."

Faktem ale je, že nový park v Brně nevznikl už léta a zeleň mezi domy je podle odborníků spíše popelkou. Paní Šimáková má na parky jasný názor: "Proč chce město víc parků, když je obklopeno lesy? Stejně nemají na údržbu peníze, tak proč je chtějí?" Urbanisté ale upozorňují na jedno. Zahrádkaření je zálibou spíše starších lidí, jak říká Kateřina Leopoldová: "Mladý aktivní občan vesměs nemá touhu zahrádkařit. Potřebuje naopak prostor pro aktivní trávení volného času, a ten mu musí město nabídnout."