Unikátní sušický betlém slaví dvacáté výročí, ročně si ho prohlédnou tisíce lidí
16 metrů čtverečních, 300 figur a přehlídka šumavských řemesel a staveb. Tak lze jednoduše popsat Sušický mechanický betlém. Poprvé ho lidé mohli spatřit před dvaceti lety.
Mít Šumavu jako na dlani. S jejími významnými stavbami, hrady, kapličkami nebo obyčejnými chalupami. Vidět před sebou, jak tam lidé v minulosti žili, kterým řemeslům se věnovali, i to, jak se bavili. Přesně takovou podívanou každému návštěvníkovi nabízí Sušický mechanický betlém. Najdeme ho v muzeu Šumavy v Sušici a letos slaví dvacet let od svého vzniku. „Je opravdu unikátní v tom, jakým způsobem zachycuje život na Šumavě, klasická řemesla jako řezbářství, které má v regionu dlouhou tradici, či typické stavby,“ říká ředitel muzea Josef Hais. „Betlém čítá celkem 150 pevných a 150 pohyblivých figur.“
Hlavními tvůrci díla jsou už zesnulý Pavel Svoboda a řezbář Karel Titl. „Pavel Svoboda, který pro mě občas něco maloval, mě dlouho přemlouval, ať s ním do toho projektu jdu. Já nejdřív nechtěl, věděl jsem totiž, že by tvorba betléma zastavila mou dílnu třeba na rok. Ale nakonec jsem se rozhodl to risknout,“ vzpomíná Karel Titl.
Tvůrci na betlému tehdy během deseti měsíců odpracovali přes čtyři tisíce hodin. „Šla do toho spousta úžasných lidí. Asi třetina z nich nechtěla ani mzdu,“ říká Karel Titl. Vznik betlému vyšel na necelých 800 tisíc korun. Město dílo odkoupilo za 400 tisíc korun a zbytek financí na výrobu sehnali sami tvůrci.
Sušický betlém ukrývá několik pro tvůrce blízkých věcí. Například uprostřed stojí kovový křížek po babičce Karla Titla. Dnes je betlém vyhledávaným turistickým cílem. Přístupný je celoročně a každý rok si ho prohlédne kolem 12 tisíc lidí.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.