Tým vědců z brněnské Masarykovy univerzity a dalších institucí odlétá na první českou výzkumnou polární stanici v Antarktidě
Stanice Johanna Gregora Mendela stojí v klimaticky mírnější oblasti na ostrově Jamese Rosse. Tím, že ji vlastní univerzita, která dala ke stavbě impuls, je stanice světově unikátní.
Zajímavá je i tím, že většina elektrické energie se na ní vyrábí z obnovitelných zdrojů. Výstavbu financoval stát, stála 60 milionů korun a trvala 6 let. Vědci stráví na základně zhruba 2 měsíce antarktického léta, kdy se denní teploty pohybují kolem bodu mrazu. Jejich cílem bude komplexní výzkum živé i neživé přírody v oblasti, z níž ustoupil ledovec. O tom, jak vypadá život polárníků, si Vlasta Gajdošíková povídala s jedním z členů výzkumného týmu, který už v Antarktidě byl - biologem Milošem Bartákem.
Kolik členů bude v tom výzkumném týmu, odkud jsou a jakým oborům se věnují? Součástí první vědecké expedice na ostrov Jamese Rosse je 6 pracovníků Masarykovy univerzity z oborů geologie, geografie, glaciologie a biologie, dále to budou 2 zaměstnanci Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kteří jsou zaměřeni na fyziologii řas a sinic, 4 pracovníci České geologické služby a bude tam také jeden britský student.
Budete tam mít také nějakou ženu? Ano, letos vlastně historicky poprvé bude na stanici Johanna Gregora Mendela kolegyně, která je doktorantkou na katedře geografie a pojede zkoumat mikroklima porostů a projevy globálních změn prostředí na růst a rozvoj mechů a lišejníků.
Jak vypadá běžný den pracovníků na antarktické polární stanici? V Antarktidě vstáváte brzy, protože už je velmi záhy světlo, kolem 6:00. Služba ještě dříve, aby mohla nachystat jídlo pro všechny polárníky. Den se pak liší podle toho, v jaké pracovní skupině jste. Terénní pracovníci vycházejí kolem 8:00 a pracují venku, někdy i několik dní. Pak musí mít s sebou stana, spací pytle a karimatky. Všichni účastníci expedice se pak schází až v podvečer ke společné večeři. Tím ovšem den nekončí, protože pak vyhodnocují vzorky nebo počítají data, která nashromáždili. Pracovní den tedy končí zpravidla kolem 23:00.
Polárníci nejsou žádní poustevníci. Základna je komfortně vybavená a vědci si dopřávají i vydatnou stravu. Omezuje je pouze jejich vlastní kuchařské umění. Musíte uvařit to, na co dosahují schopnosti lidí, kteří mají službu, takže to bývají často těstoviny, rýže na sladko nebo s nějakým masem. Složitější je, když děláte polévku, takže členové polárních týmů se jí většinou vyhýbají. Třešničkou na dortu je pak večerní jídlo, kde se ti zkušenější dopouštějí složitějších úprav, dělají třeba knedlíky apod. Večerní jídlo má tedy slavnostnější charakter.
Máte v týmu také lékaře? Co se stane, když někdo onemocní? To je jedna z věcí, kterou nemáme zcela ošetřenou, protože kromě kuchaře chybí i lékař. Nicméně máme dostupného lékaře na nejbližší stanici Marambio, která je vzdálena cca 60-70 km. Helikoptéry na této argentinské stanici mají neustálou pohotovost právě pro případ, že by došlo k nějakému zdravotnímu problému. Většinou do jedné hodiny od vyhlášení zdravotního poplachu jsou piloti schopni pro nás doletět.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Korejci odmítli, že by dostali od své vlády dotace, které by ovlivnily tendr na Dukovany
-
Bartoš nás zatáhl do průšvihu. Na skutečné digitalizaci se odpracovalo málo až nic, hodnotí Benda
-
Po razii v Ostravě policie obvinila exnáměstka hejtmana. Hrozí mu až deset let vězení
-
Nový systém není špatný, trpí nedostatkem času na vývoj, říká k digitálnímu stavebnímu řízení Kasl