Troubit je potřeba s lehkostí, nesmíte se u toho potit, říká trubač Petr Vacek o myslivecké tradici
Českomoravská myslivecká jednota slaví 100 let. Nedílnou součástí mysliveckého života je také Svatohubertská mše svatá, jejímž autorem je Petr Vacek z Klubu trubačů při Českomoravské myslivecké jednotě. „Složil jsem ji v pracovní době.“
Jednotná organizace myslivců sdružuje milovníky a služebníky přírody od roku 1923. Myslivost ale nejsou jen lovy a hony. Váženou součástí tradic jsou také záležitosti mravní a duchovní, k nimž patří i Svatohubertská mše svatá. Svatý Hubert je označován jako patron myslivců a lovců. „Hubertských mší se koná desítky, možná stovky, zejména na podzim, kdy 3. listopadu slavíme svátek sv. Huberta. Ale hrávají se i v červnu,“ říká trubač Petr Vacek.
Tradice z doby baroka
Myslivecké troubení je prastarou tradicí české myslivosti. „Z historie víme, že sahá do roku 1680, do doby baroka. Tradice trvá dodnes, je navázaná na osobu Františka Antonína Šporka, který se s loveckými neboli parfosními rohy setkal na francouzském dvoře. To ho inspirovalo a přivezl tyto nástroje, ale i skladby, do Čech. “
Hudba se podle Petra Vacka časem změnila už jen tím, že dřív při štvanicích trubači jezdili na koních a k tomu troubili. „Trubači ovládali koně nohama, roh měli přes rameno a troubili. Museli dávat pozor, aby si nevyrazili zuby,“ usmívá se. Dnes už trubači chodí pěšky.
Hudební vyjádření je různé také podle národnosti. „Němci hrají spíš silně, tam to musí hřmít. Rakušané to mají zase víc do pochodu, do polky a takový uhlazený. Češi do toho jdou srdcem, máme rádi kantilénu, melodii, zpěv,“ popisuje trubačské rozdíly.
Sám sebe označuje za nepraktikujícího myslivce. „Jednou jsem střílel na srnce a byl jsem štastnej, že jsem ho minul. Ale miluju tu atmosféru a tu přírodu. Když si představíte, že jste někde v lese, v údolí, kde byl ten hrabě Špork, tam zahrajete, ono se to rozléhá, tak to se nedá zapomenout.“
Slavnostní mše v Praze se koná 4. listopadu od 17 hodin v Katedrále sv. Víta
„Kostel bude vyzdoben chvojím, před oltářem bude paroží, myslivci budou přinášet dary, třeba bažanta, kačenu a budou je předávat sloužícímu faráři. Mše bude začínat průvodem a budou přítomni psi a sokolníci. Mši bude celebrovat pražský arcibiskup Jan Graubner. Zvaný je kdokoli, program bude trvat tak hodinu a půl. Bude to přenášet i Česká televize,“ těší se Petr Vacek.
Hlavně se nepotit
Petr Vacek pochází z jižních Čech ze samoty. Když mu bylo devět let, slyšel jednoho pána hrát na lesní roh. To ho ovlivnilo natolik, že šel hru na lesní roh studovat do Prahy. V hlavním městě už zůstal. „Pak jsem studoval ještě práva, kterými se zabývám profesně, ale muzika mi zůstala jako koníček.“
Na studiích dostal radu. „Při hraní se nesmím potit, musí tam být ta lehkost – jako v baletu. Myslím, že je potřeba pracovat dobře a efektivně, ale obecně by se člověk neměl dřít.“
Česká myslivost je i díky trubačům zapsána do Seznamu národního nehmotného kulturního dědictví UNESCO. „Zatím je to na seznamu České republiky, není to na světovém, ale jsem přesvědčen, že se nám to podaří.“
Jak se rozlišuje myslivecká hudba dle typů akcí? Jak vznikala Svatohubertská mše svatá a co ho inspirovalo? Jaký má zážitek z Vatikánu, kde mši zahráli? Dozvíte se v pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
