Trojský Haltýř je jednou z mnoha pražských studánek. Dříve sloužila jako chladnička
Praha má asi 250 studánek. U pramene potoka Brusnice byl založen Břevnovský klášter, u Světličky v oboře Hvězda zapalovali lidé svíčky na památku padlých na Bílé Hoře. A o Jezerce ve stejnojmenném parku historikové říkají, že z ní vedl už ve 12. století vodovod z borových kmenů až na Vyšehrad. Jakou historii má trojský Haltýř?
„Haltýř pochází z německého slovesa halten – udržet, uchovat. Dříve to bývala drobná stavba určená k chlazení potravin tekoucí vodou, tedy historická obdoba ledničky,“ popisuje hydrogeolog Jiří Čížek.
Trojská studánka Haltýř je pramenem krátkého, ale výrazného potoka stejného jména. Od středověku byla zdrojem vody pro celé zdejší trojské osídlení. Do 80. let 20. století využívala tento vodní zdroj nedaleká pražská zoologická zahrada.
Pramen se skrývá pod pobořenou kamennou stavbou, která má klenutý, 165 centimetrů vysoký vstup se zbytky pantových závěsů. Za ním se nalézá, částečně pod úrovní terénu, rozlehlá klenutá kobka. Voda tam má hloubku metr a tři čtvrtě. Nadzemní část stavby je zakrytá kládovou konstrukcí. Jde o objekt někdejšího zámeckého vodovodu. Podle písemných pramenů se odtud vedla od roku 1670 voda dřevěným potrubím do trojského zámku.
Studánka se nachází ve střední části údolí, na horním okraji pramenné louky nedaleko oplocení botanické zahrady. Hned za ním se rozkládá severoamerická polopoušť. Asi o dvacet metrů níž jsou v údolí ještě další dva prameny – Pod haltýřem a Havránka. Všechny leží v přírodním parku Draháň-Trója, který je součástí přírodní památky Havránka. Kolem prochází Naučná stezka Přírodním areálem Pražské botanické zahrady.
Z nedaleké, 314 metrů vysoké Velké skály, která je geologicky významná, protože je buližníkovým skalním sukem, obhlédnete půlku Prahy. Buližníkům se říká taky prubířský kámen a pocházejí ze starohor. Jsou hodně tvrdé, a tak je někdy pravěcí lidé používali místo pazourků. Setkáte se s nimi také v sousedních zahradách, botanické i zoologické.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Trump se skutečně může stát naším nepřítelem. Buďme připraveni na nejhorší, zdůrazňuje Kolař
-
Superdávka bude se současným nastavením životního minima odrazovat lidi od práce, říká sociolog
-
Malíř sbíral od lidí důkazy o covidu v Číně. Nad cenzurou vyhrál, čelil ale výhrůžkám
-
Lékový ústav pozastavil očkování jednou šarží vakcíny Prevenar 20. Prověřuje souvislost s úmrtím dítěte