Svatý Jan pod Skalou patří k významným geologickým lokalitám. Kvůli trilobitům a travertinu
Svatý Jan pod Skalou ve středních Čechách je dávným poutním místem, ke kterému se váže svatoivanská legenda z doby prvních českých knížat. Kdysi sem poutníky přitahovala jeskyně, ve které podle legendy žil první křesťanský poustevník Ivan. Dnes sem lidé přicházejí především za krásnou přírodou a vyhlídkou u křížku. Do okolí je ale možné vydat se i na zajímavou geologickou vycházku.
Svatý Jan pod Skalou je půvabná obec ve středních Čechách. Malá víska leží uprostřed skal mezi Berounem a Karlštejnem. Turisty do ní láká nejen jedinečná skalní vyhlídka, ale také benediktinský klášter, jehož počátky jsou spojené se svatoivanskou legendou. Podle ní se tu kdysi potkal kníže Bořivoj s prvním křesťanským poustevníkem Ivanem, který tu v 9. století žil v jeskyni.
Málo se ale ví, že se tu nacházejí i dvě zajímavé geologické oblasti. Před 400 miliony let byly v okolí desítky sopek, jejichž láva a popel ovlivňovaly složení zdejšího podloží. Svatý Jan pod Skalou je proto mezinárodně významným nalezištěm trilobitů. A nachází se tu také nejvýznamnější středoevropské ložisko travertinu.
Hlavní část travertinové skály ovšem není vidět, protože je součástí podloží kostela Sv. Jana Křtitele a především legendární jeskyně, která se podle legendy kdysi stala obydlím poustevníka Ivana. Celý areál byl totiž vybudován a částečně i vytesán do travertinové skály. Místní ložisko tohoto sladkovodního vápence je nejvýznamnější ve střední Evropě.
V těsné blízkosti kláštera je volně přístupný malý kus travertinové skály. Hned vedle božích muk jsou na konci areálu popadané kameny. Pokud se na ně podíváte zblízka, můžete si prohlédnout zkamenělou vegetaci z dob lovců mamutů.
Travertin je nažloutlý vápenec, který tvoří uloženiny dna čtvrtohorního sladkovodního jezera, které se v tomto místě kdysi nacházelo. Listy okolních stromů, větvičky i různé rostliny, které popadaly na jeho dno, postupně obalovaly vápencové sedimenty. Dodnes se tak v místním travertinu zachovaly jejich tvary. Při procházce se tak můžete vrátit v čase přibližně do doby před osmi tisíci lety, tedy do období poslední doby ledové.
Trilobiti schovaní v kamenech
Ve Svatém Janu pod Skalou se ale můžeme seznámit nejen s dávnou vegetací a mimořádně kvalitním travertinem. Procházka vás zavede až do doby, kdy byly v okolí desítky aktivních sopek. Některé byly podmořské, jiné vystupovaly nad hladinu a jejich láva, prach a popel postupně padaly na mořské dno, kde vytvářely teplé proudy. Díky tomu zde žilo obrovské množství živočichů. V okolní tmavé hornině je možné jejich zkamenělé zbytky najít dodnes.
Od benediktinského kláštera je ale potřeba se přemístit až na druhý konec obce směrem na Loděnici. Lesní cestička vás ze silnice odvede prudce do kopce do geologické oblasti Svatý Jan pod Skalou – U elektrárny, která je součástí Národní přírodní rezervace Karlštejn. Cesta, která vede až do Vráže u Berouna, vás zavede na bohaté naleziště.
Tady se mění složení místní horniny. Na mnoha místech je vidět čedič, původně sopečná hornina vzniklá vylitou lávou z tehdejších vulkánů. Zajímavá jsou především kamenná moře místního silurského tufitického vápence, který je tmavší díky sopečnému popelu, jenž sedal na mořské dno. Stačí vzít do ruky libovolný kámen a geologickým kladívkem ho otevřít. Téměř v každém je možné najít trilobity, mušle nebo korály.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
