Stromy v řícmanickém arboretu napadl kůrovec. Letos pro veřejnost zřejmě zůstane zavřené

„Je to pokácené, odvětvené. Kmen je vyvezený a teď se musí zpracovat větve, klest. Něco se může spálit, něco se zeštěpkuje,“ říká ředitel školního lesního podniku Křtiny Tomáš Vrška a překračuje několik větví jednoho ze vzácných stromů. Není jediný, který kvůli suchu a kůrovci musel jít k zemi.

„Je to tady při kraji rozježděné, támhle vidíte další pařezy. To je od jedlí, které taky padly. Teďka nezbývá nic jiného než to čistit… a obnova trávníků taky něco stojí.“ Jenže kvůli nízké výkupní ceně podnik nemá dostatek peněz. Výkupní cena některých dřevin oproti roku 2015 klesla zhruba o 60 %. Ztrátu prohlubuje také mírná zima.

„Letos ani pořádně nezamrzla půda. Přemýšlíme, kam můžeme vyjet, kam nemůžeme. Máme spoustu lokalit, kde se vůbec s technikou nedostaneme. Nebo dostaneme, ale za cenu toho, že si tam zničíme přirozené zmlazení. To je pro nás velký ekonomický problém,“ vysvětluje Vrška.

Plot dříve stromy zcela zakrývaly. Skrz latě jsou ale teď vidět nařezané kmeny připravené k odvozu|foto: Petr Tichý

Lesníci kromě současných problémů musí přemýšlet i do budoucna. Péče o strom je podle nich klíčová v prvních 40 letech. Kvůli vytížení lesníků ale musí například Olomoucké arcibiskupství, kterému patří některé lesy na Vyškovsku, některé práce odkládat.

„Arcibiskupské lesy a statky Olomouc převzaly do své správy lesy v době, kdy je již sužovalo lokální přemnožení podkorního hmyzu. Veškeré aktivity i plánování jsme proto podřídili řešení nastalé situace a takto to pokračuje až doposud. Namísto plánované těžby na podporu přirozené obnovy lesa a výchovy se musíme věnovat odklízení kůrovcem napadených stromů,“ říká Dagmar Málková.

Kvůli vytížení lesníků se například loni několik měsíců odkládala těžba stovek uschlých borovic v přírodní rezervaci na Kamenném vrchu v Brně.