Středověký skalní hrad Vranov stojící na strmé skále se při novoromantické úpravě změnil v Pantheon
Hned několik nej je spojováno se skalním hradem Vranovem, který se nachází na strmém pískovcovém hřebeni nad řekou Jizerou v Českém ráji. Včetně předhradí měřil kdysi na délku téměř 400 metrů, což z něj činí nejdelší skalní hrad v Čechách. V jeho areálu bylo do pískovce vytesáno velké množství místností, které z něj dělají nejkomplikovanější hrad. I ten ale časem zpustnul. V 19. století prošel novoromantickou úpravou do podoby Pantheonu.
Založení hradu se datuje do okolí roku 1425, kdy Heník z Valdštejna využil seskupení pískovcových skal strmě padajících do údolí. Hrad byl obrannou pevností, kde se v nebezpečných dobách ukrývali obyvatelé zdejší vesnice. Valdštejnům patřil hrad po celé 15. století a Vranovské panství v době rozkvětu čítalo přes 50 vesnic od Turnova po Jablonec nad Nisou a Železný Brod.
„Bylo tady takové nádvoříčko, kde byly různé dílny, dokonce i kovárna. Na místě dnešního letohrádku stával dřevěný kostelík. Směrem po hřebeni byla veliká třípatrová dřevěná budova a tam, kde dneska stojí kříž, bývala hláska,“ popisuje dřívější podobu Vranova jeho správce Jiří Šťastný. Množství dřevěných konstrukcí dokládají zářezy a drážky ve skalách.
Roku 1538 prodal Jindřich z Valdštejna panství Vartemberkům a s nimi přišla doba úpadku hradu, protože vrchnost našla lepší bydlení na tvrzi v obci Malá Skála, později na maloskalském zámku. Vranovské panství koupil roku 1802 textilní podnikatel František Zachariáš Römisch, který kromě přestavby zámku zásadně změnil i vzhled hradu Vranova a udělal z něj památník slavných tehdejší doby – Pantheon.
Z hradního paláce se stala Síň tří mocnářů věnovaná památce vítězů nad Napoleonem v bitvě u Lipska. Hradní sklepy se staly Sinedovou jeskyní. Jméno jeskyně je obrácené příjmení rakouského básníka Michaela Denise. I další tesané prostory se staly jeskyněmi, na hradě byla i poustevna. Krále Jiřího z Poděbrad a Karla IV. připomínají památníky a na hradním nádvoří nechal Römisch postavit letohrádek v podobě kaple. Církevním účelům ale nikdy nesloužil.
Letohrádek vždy býval a je i dnes místem setkávání. Oblíbený je především mezi svatebčany. Romantickými úpravami, které trvaly 20 let, prošlo i širší okolí hradu. Určitě stojí za to vydat se i na vyhlídku jménem Zahrádka nebo na druhou stranu po Zlaté stezce Českého ráje k dalšímu skalnímu hradu, Frýdštejnu. Pantheon je otevřený každý den od května do října.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
