Staré artefakty i moderní technika. Archeologové z Masarykovy univerzity otevřeli své nové sídlo

V opravené budově v Joštově ulici jsou kromě učeben a rozsáhlých sbírek také moderní laboratoře, 3D ateliér pro digitalizaci artefaktů nebo přístroje pro archeogeofyziku.

„Velký přístroj vzadu, to je magnetometr. Prostřednictvím těchto přístrojů dokážeme najít archeologickou strukturu pod zemí před tím, než tam přijde archeolog. Takže jezdíme po poli a dokážeme připravit pro archeologa, který tam jde kopat, takovou mapu, kde se co pod zemí nachází,“ vysvětluje princip archeogeofyziky Peter Milo.

Pýcha jménem litotéka

Pýchou ústavu je národní litotéka, tedy sbírka kamenů využívaných v pravěku. „Specifikum především Moravy a Čech je, že tady se místo pazourku štípaly jaspisy, opály, křišťály a záhnědy. Když sem přijedou ze zahraničí, tak jsou z toho úplně vedle, protože třeba severní Evropa, Německo a Belgie, znají akorát pazourek,“ říká Antonín Přichystal.

Archeolog svůj aktuální nález může porovnat se vzorky z této sbírky. Může tak zjistit původ surovin, ze kterých pravěcí lidé vyráběli kamenné nástroje. „Na Moravě jsme našli asi dvacet seker a chtěli jsme dokázat, odkud jadeity jsou. Dneska víme, že to je z hory Monte Viso na hranicích Itálie a Francie,“ doplňuje Přichystal.

Archeologové a muzeologové z Masarykovy univerzity slavnostně otevřeli své nové sídlo|foto: Vlasta Gajdošíková

Na cestě

„Už tehdy měli takový čilý obchodní ruch. Daleké cesty podnikali i lidé z mladší doby bronzové. Zjistilo to traseologické pracoviště. Vědci v něm zjišťují způsob výroby a využití nástrojů a zbraní. Nedávno například zjistili, že kamenné špičky šípů nesloužily k lovu, ale k boji,“ vysvětluje vedoucí laboratoře Ludmila Kaňáková. „Díky traseologii jsme prokázali, že se nosily v zádovém toulci. Ta opotřebení na těch pravěkých šipkách znamenají transporty v řádu stovek kilometrů. To nám dává představu o nějakých vysoce mobilních bojovnických jednotek.“

Archeologové a muzeologové z Masarykovy univerzity slavnostně otevřeli své nové sídlo|foto: Vlasta Gajdošíková

Moderní zobrazovací postupy využívá 3D ateliér, kde pracuje Vojtěch Nosek. „Naše funkce není jenom zaznamenávání zrezivělých rozbitých nálezů, ale v jejich virtuálních rekonstrukcích – týká se to nejmenších střepů až po celé vesnice a hrady.“ Digitalizované předměty je pak možné vytisknout na 3D tiskárně. „Studenti pak mají možnost s tím pracovat. Osahat si ty artefakty a vznikají tak nové digitální i fyzické sbírky,“ dodává Nosek.

Rekonstrukce budovy ústavu a její vybavení stálo 111 milionů korun. „Tyhle investice k nám přitáhnou jednak nové studenty, ale i naše zahraniční kolegy a pracovníky, kteří se přijíždí podílet na společném mezinárodním výzkumu,“ říká vedoucí ústavu archeologie a muzeologie Jiří Macháček.