Správným topením v krbových kamnech můžete ušetřit palivo a mít čistější sklo. Důležitý je zahřátý komín. Jak na to?
Když jsme dříve zatápěli v kamnech, tak stačil novinový papír, na něj třísky, pár polínek a bylo. Stejný postup byl i u kamen krbových. Moderní krbová kamna spolu s novými komíny ale chtějí jiný postup. Proč?
„Moderní tepelné spotřebiče na tuhá paliva, které prodáváme, splňují přísné emisní normy. Požadavky na účinnost a s tím spojenou efektivitu. A to včetně nových komínů. Chovají se úplně jinak,“ říká prodejde krbů a kamen v Plzni Doudlevcích Martin Šesták. Za dob našich babiček si babička vzala na zatápění kvalitní novinový papír, vložila ho do komínových dvířek, zapálila a tím komín prohřála. Pak klasicky zatopila. Dnes se to řeší přesně obráceně.
Zapomeňte na papír, byť kvalitní. Ze suchých třísek vyskládejte hraničku a ze shora ji dobrým podpalovačem zapalte. Nechte prohořet, aby se ohřál komín. Nové komíny se chovají úplně jinak a jsou prochladlé. Nejdříve se musí ohřát komín. Tomu pomůže dobrý podpalovač, který bude hořet 5 až 8 minut, tím komín prohřejete. Pak začne prohořívat vložený třískový základ. Na něj pak dáváme větší a větší třísky. Větší polena přijdou na řadu, až když je připravený dobrý uhlíkový základ.
V zimě ale většinou chceme teplo hned, a tak kamnům naložíme. Každý tepelný spotřebič na tuhá paliva je ale stavěn podle nějakých hodnot. Bez ohřátého komínu budeme mít nedostatečný tah. A ten zajistí až vyhřátý komín. Ne každým kamnům, a to včetně krbových, se bude líbit rychlé zatopení s cílem dosáhnout co nejdříve hodně tepla. Taková zatápění je mohou dokonce poškodit.
Papír na podpal
Na podpal není papír jako papír. Některý nehoří vůbec, jiný hoří výborně. Proč ho nepoužívat? „Současný papír při dohoření zanechává šupinky popela. Zanášíte si jím jak kouřovou cestu, komín, ale i sklo kamen. Musíte vše častěji čistit. To u podpalovače odpadá,“ vysvětluje prodejce.
Na to, aby se nezanášelo sklo, musíte mít nejen kvalitní kamna, dobrý zátop, suché dřevo, správně dimenzovaný komín, ale je dobré si vybrat člena rodiny, který bude po zaškolení v kamnech topit. Protože ne každý se narodil topičem. Pak budete mít na 90 % čistější sklo, i když nikdy nebude úplně čisté. Špinavé sklo většinou vzniká tím, že topíme vlhkým dřevem, polínka dáváme blízko skla, škrtíme oheň a nečistíme pravidelně.
Oheň v kamnech by měl být živý. Ne aby hořela jako o život nebo v nich oheň skomíral. Poradit se můžete ve specializovaných prodejnách. Tam většinou mají také teploměr pro začátečníky. Má magnet a jde jednoduše připevnit na kouřovod od kamen. Ukáže Vám, jestli kamna podtápíte, přetápíte nebo zda topíte tak, jak se má. Může tak ušetřit i spoustu paliva.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
