SozialMarie oceňuje inovativní řešení sociálních problémů
Inovace, čili zdokonalení nebo zavedení něčeho nového, existují nejen v průmyslu, technologiích nebo v hospodářství, ale také v sociální oblasti. A právě inovační řešení sociálních problémů mohou od roku 2005 získat cenu SozialMarie [SocialMarí], kterou uděluje rakouská soukromá nadace Unruhe. Uzávěrka letošních přihlášek projektů se kvapem blíží.
Máte projekt, který reaguje na nové sociální otázky nebo řeší už známý problém novými způsoby? Pak se do 23. ledna můžete přihlásit o cenu SozialMarie, kterou každoročně získává 15 projektů z Česka, Maďarska, Rakouska a Slovenska a z oblastí v okruhu 300 km od Vídně. Vloni se do soutěže přihlásilo 190 projektů. Ocenění je spojeno i s finanční odměnou v celkové výši 54 tisíc euro a každoročně se udílí 1. května ve Vídni. A jak říká zakladatelka SozialMarie Wanda Moser-Heindlová, cenu získaly i projekty zaměřené na Romy.
„Už se nám přihlásila řada romských projektů. Jeden třeba nabádal romské matky, aby vařily svým dětem a ty mohly chodit do školy. V rámci dalšího projektu se renovovaly domy a romští muži, kteří na práci podíleli, si tak vydělali peníze a mohli zaplatit své dluhy na nájemném. Existuje celá řada takových projektů, ale ne v Rakousku, ty přicházejí z vaší země, z Maďarska nebo ze Slovenska, kde jsou inovativní projekty. A díky Bohu máme z každé této země také porotce, který nám řekne, jestli ten projekt je inovativní nebo ne. To rakouští porotci nemohou posoudit, protože u nás řešíme jiné problémy ve společnosti. Je hodně napínavé a skvělé, že máme z každé země jednoho porotce – tak se totiž můžeme jeden od druhého učit.“
Vloni například cenu SozialMarie získal projekt Agentky rovnosti ze Slovenska. Jeho poslání popisuje slovenský koordinátor SozialMarie Igor Kocián.
„Záměrem toho projektu Agentky rovnosti je zrovnoprávnit romské ženy s jejich partnery, kdy v těch běžných romských komunitách byla patriarchalita velmi dominantní. Cílem projektu je umožnit těm ženám, aby také měly prostor pro aktivity, které chtějí dělat ony samy – chtějí si společně udělat kávu, doučují děti, organizují volnočasové kluby, chodí spolu na výlety, na plavárnu.“
Další rovinou projektu Agentky rovnosti je zrovnoprávnění romské komunity s majoritní společností, která Romy obklopuje.
„Projekt se odehrává v několika lokalitách Spiše na východním Slovensku. Ty ženy se snaží poukazovat na problémy toho, že jejich děti chodily do speciálních škol, a proto začaly své děti doučovat. V současnosti z těch lokalit chodí všechny děti do běžných škol, takže té majoritě ukázaly, že problém není v tom, že by jejich děti byly v něčem špatné nebo jiné, ale že to je jiný přístup a pozornost k té komunitě, která musí být vyvinutá, aby ta společnost fungovala a spolupráce komunit byla opravdu efektivní.“
Agentky rovnosti byly vloni jediným projektem ze Slovenska, který uspěl. Kromě ocenění a 2000 euro však díky SozialMarie získaly i něco dalšího.
„V listopadu jsme v Košicích měli setkání k SozialMarie a pozvali jsme agentky. Ty vyprávěly, že je muži nejdřív nechtěli pouštět, nechtěli jim povolit některé aktivity. Ale jedna z nich řekla: Když nechceš, já stejně půjdu a basta! V podstatě si to ty ženy vydobyly a je to úžasné, protože v současnosti chodí pravidelně se svými dětmi na plovárnu jako skupina, což bylo kdysi pro jejich muže nepředstavitelné, aby jejich romské ženy šly v plavkách na veřejnost. A stejně tak bylo pro majoritu na Spiši nepředstavitelné, že vidí romskou skupinu na plovárně. Takže agentky probouraly několik bariér, zlepšují společnost a plnohodnotně fungují v lokalitě.“
Co se týče romských projektů z Česka, vloni získalo cenu SozialMarie komunitní nahrávací studio Amaro Records z Brna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka