Sofie Braheová

Logo|foto:Český rozhlas

Sofie se narodila roku 1556 v Knudstrupu do významné šlechtické rodiny. Otec, Otte Brahe, byl významnou osobností na dánském královském dvoře, a matka, Beate Bille, pocházela též z vážené rodiny, která dala Dánsku mnoho významných církevních a politicky činných osobností. Sofie měla kromě bratra Tychona ještě další 4 bratry a 4 sestry. Ne všichni se však dožili dospělého věku.

Tycho byl o 10 let starší. Když Sofii bylo 10 let a její touha po vzdělání a vysoký intelekt byl zřejmý, pomáhal jí Tycho při samostudiu. Zvláště ji zajímala matematika a astronomie. Zajisté jí v tom byl bratr inspirací. Sofii bylo 17 let, když se stala jeho asistentkou při astronomických pozorováních. Pomáhala mu vést podrobné vědecké záznamy, které sloužily jako podklad pro výpočty a mimořádně precizní předpovědi oběhu planet a jiných vesmírných těles. Některé evropské univerzity používají dodnes Sofiiny kroniky jako příklad vzorné metodologie výzkumných technik. Bratr si jí vážil i proto, že byla téměř jedinou osobou, se kterou si mohl zcela na úrovni o své práci povídat a rozvíjet s ní své teorie. Stručně řečeno, tvořili společně velmi výkonný vědecký tým.

Roku 1577 se však Sofie vdala. Za manžela si vzala Otta Thotta z Eriksholmu (dnešního Trolleholmu). Narodil se jim syn, Tage Ottesen, ale její práce na observatoři neustala. Několikrát do roka bratra navštěvovala a zůstala s ním vždy po několik týdnů a ve spolupráci pokračovali.

Po 11 letech manželství její manžel zemřel a Sofii připadly starosti o správu nad jejich pozemky. Přesto při tom stihla studovat alchymii a medicínu. A nejen to. Tycho ve svém díle Urania Titani se zmiňuje, že na svém panství vytvořila jedinečnou zahradu, která v těchto severních oblastech neměla obdoby. Inspirována zahradami a zahradnickými poznatky z mnohem jižněji situovaných zemí navrhla a sestavila zahradu podle přísných pravidel, druhově bohatou, s myšlenkou na sebemenší detaily.

Její cesta za intelektuálním naplněním ji však vedla dále, pryč od jejích všednodenních starostí, které musela řešit. Její zálibou se stala chemie, která však měla velmi blízko alchymii. Využila svých poznatků ze studia medicíny a vyráběla medikamenty nejprve pro své blízké a známé, ale brzy se na ni začali obracet i další. Chudým léky věnovala zdarma.

Tou dobou byly astronomie a astrologie jako rodné sestry. A tak ani Sofiinu zájmu astrologie neunikla. Bratr ji od studia nejprve dlouho odrazoval, protože se mu zdálo, že ženský intelekt na tuto vysoce abstraktní a komplikovanou vědu nestačí. Ale záhy poznal, že se mýlil. Studovala jak z původních latinských zdrojů, které zpřístupnila ostatním tím, že je přeložila do dánštiny, a také z novějších německých překladů, protože i němčinu ovládala téměř dokonale.

Na ostrově Hven, kde měl bratr Tycho observatoř, se setkala s Erikem Langem, bohatým a vzdělaným mužem, který se zajímal o alchymii. Zasnoubili se r. 1590 a Erik následně odcestoval do zahraničí. Sofie se vrátila do Eriksholmu, aby se mohla věnovat synovi. Čekala na Erika 11 let.

Erika zájem o alchymii stál velké peníze, a nakonec ho vedl až téměř k zruinování. Jeho věřitelé ho pronásledovali a on musel před nimi prchat. Sofie se mu snažila s jeho finančními problémy pomoci. Když její syn odcestoval za studiem do zahraničí, rozhodla se za Erikem vydat. Nakonec ho objevila v Hamburku zcela bez prostředků. Roku 1602 se konečně vzali.

Sňatek s Erikem Langem přinesl mnoho problémů. Sofie byla nucena se zadlužit. Když se syn Tage vrátil ze svých zámořských studií, převzal starost o chod Eriksholmu. O následujícím období se nedochovaly žádné písemné doklady, a tak není zcela známo, zda zůstala se synem, nebo odešla společně s manželem. Ví se jen, že Erik zemřel r. 1613 v naprosté chudobě v Praze. Sofie se po jeho smrti začala věnovat genealogii a její rodinná kniha se nachází v Lundské univerzitní knihovně. Poslední roky svého života strávila v Helsingoru, kde zemřela r. 1643 ve věku 87 let.

Svého slavného bratra přežila o 42 let. Dnes lze zřejmě jen obtížně přesně vymezit, jaký byl přínos Sofie při astronomických pozorování a výzkumech. Záznamy si o tom nevedli. Tycho Brahe si jí však jako asistentky mimořádně cenil. Bez její pomoci by jistě musel velmi těžce hledat jiného tak spolehlivého a chápavého partnera a pomocníka.