Petra|Dobrý večer, my máme sedmiletou Ritu (německý ovčák), je to naše rozmazlene štěstíčka, ji s manželem, spí v baráku, pak máme dva kozlíky Honzíka a Míšu, ty jsou jak pejskové, Honzík byl dochovaný na láhvy a byl vděčný za záchranu, a není to ještě všechno ještě máme 13 oveček, máme tak hodnyho berana Vendu, každý se ho boji, ale on nastaví hlavu a chce drbat za rohama, přeji všem i všem zvířátkům krásnou dobrou noc Petra
Helena|Zdravim vsechny do te dnesni horke, vlhke noci. Proc je dobre byt zviratkama v nasi rodine? Protoze jsme si je, ty nase panicky, velmi dobre vychovali, poslouchaji nas na slovo. Nemusime nic delat, jenom spis s nevinnou tvari nadelat binec a ejhle, oni to uklidi a jeste nam daji dobroty a mazli se s nami. To si urcite rikaji kocicky a dva velci pejskove me dcery, ktere si na me hodne zvyykli a vycvicili si me jeste lip nez mou dceru. Me to neda nechat je cekat, kdyz chteji ven anebo kdyz maji hlad, tak jdou vzdycky za mnou, vedi proste kdo je jejich "otrokem". Dokazi ale dat tolik lasky, mozna jeste vic nez kolik ji dostavaji. Neme tvare, ale clovek jim rozumi velmi dobre, je s nima legrace, i kdyz taky hodne prace.
YVETA|Dobrý večer, zdravím Vás, pane Honzo a Nespavci. Mám kocoura i pejsky. Miluji je. Mívalí jsme ale kocoura, který byl opravdu nevídaně inteligentní. Když zamňoukal, jako by mluvil, uměl si otevřít dveře a často se stávalo, že jsem přišla z odpolední směny a u nás byl čas otevřených dveří od vrátek až do obýváku, kde spokojeně v křesle pochrupkával manžel. Ten často o našem miláčkovi říkal, že má doložku nejvyšších výhod a se smíchem dodával, že bych chtěl, abych se ke mně chovala jako ke kocourovi, dala mu nažrat a pustila bez řečí ven. Dnes už není ani manžel ani kocour. Bohužel. Dobrou noc.
Dobromila Atalovičová|ZDRAVIM VAS HONZO A VSECHNY MNELA JSEM MILACKA ANDULKU MISKA NAUCILA JSEM HO MLUVIT PRED ZRKADLEM KEDY PRIJDES MISKO TO MANZELOVI A JINE PES TARZAN MA SVOJI BUDKU A VELKOU VOLIERU CHODI NA POTREBU NA JEDNO MISTO POSLOUCHA NA SLOVO MNELI JSME DVESTE ZAVODNICH POSIOVYCH HOLUBU MICHAL JE MILOVAL NADE VSECH I NAS RODINU DOCILILI JSME USPECHY I NA SVETOVYCH OLYMPIODACH M ICHAL ODLETEL DO NEBE S HOLUBAMA TAK MAM PSA TARZANA STRAZI MUJ DUM A MNE VSEM VSE DOBRE ZDRAVI DOBROMILA PROSIM HONZO PROMINTE PREKLEPY MAM OPEROVANE PRAVE RANENO DIK ZA VYSILANI TEMU ZDAR A SILU VAM
Michal Sedlák z Myšlína|Pejska nemám. Ale chtěl bych se jím stát. Aspoň na chvíli. Třeba takovou Aminou z Čapkovy povídky. Bezstarostně bych chrápal na velikém koberci. A nemusel by to být bílý anatolák ze sedmnáctého století. Stačil by mi nějaký obyčejný, strojově tkaný kelim z výprodeje. Nikdo by o něj neměl zájem a já bych na něm mohl nerušeně chrápat hodiny a hodiny. Pokud by si mě tedy někdo nechtěl podrbat. Já bych se tomu nebránil. Vy snad ano?
Sylva|Hezký večer všem kdo nespí, lidem i zvířátkům :-) a těm spícím přeji krásné sny.
Když byli vnuci malí, pořídila si rodinka dvě kočky. Kluci vůbec nezlobili - vždyť měli stále podívanou na hrající si koťata a když ta usínala, mohli je hladit jak dlouho chtěli. Koťata rostla, vnoučci rovněž a na svět přišel jejich bratříček. Když miminko rodinka "venčila" na dvorku v kočárku jedna kočka (ta lenivější, která se držela domu) si sedla na kočárek a malého hlídala. A když šla rodina ven, druhá kočka je doprovázela kus cesty. Ta druhá měla dobrodružnější a toulavou povahu, jednou na to doplatila, když se ukázalo že ne všichni řidiči v jednosměrce jsou ohleduplní a zpomalí když ona majestátně kráčí přes cestu. Takže ji jedno auto odhodilo a byla z toho zlomená pánev. S velkou péčí rodiny se z toho kočka nakonec vylízala, zvěrolékař při rentgenu navíc našel brok v její pacce a vyoperoval jej. Tahle klidná ale toulavá kočka miluje mého zetě. On je pro ní božstvo. Když se vrací z práce kočka už čeká a mazlivým zvukem si žádá hlazení. V jeho nepřítomnosti spí na jeho pohodlné židli a zdá se že má ty nejkrásnější sny. Když si rodina pořídí nový kus sedacího nábytku, kočky se na něm vděčně rozplácnou a jen nerady pustí sednout hosta. Jsou to už babky seniorky ale stále čilé. Občas odpočívají ve své chatě (bouda na nářadí) a ta "domácí" si ráda pohraje s vyděšenou myškou a většinou ji nechá běžet. Ale stačí přítomnost chlupatých šelmiček v domě a dříve otravné myši z domu zmizely.
