Sloup uprostřed chodníku nebo zbytečné zábradlí. Manuál městských architektů upozorňuje na absurdity v ulicích Brna

„Když tady člověk ráno pospíchá do práce, tak to prostě obejde,“ zamýšlí se Brňan Roman Portašík krátce poté, co se bez přemýšlení vyhnul sloupu, který stojí uprostřed chodníku uvnitř tramvajové smyčky před Mendlovou univerzitou v Brně. Okolo sloupu stojí lavičky. Lidé, kteří by na nich seděli, jako by se měli na sloup dívat jako na nějaké umělecké dílo.

„Když mi to takhle řeknete sám, tak je to vlastně blbost, že jo. Celkově tady ten prostor asi není moc dobrý. Je tady univerzita, ale nikoho jsem tady v tom parčíku pořádně neviděl sedět na těch lavičkách,“ vybavuje si Portašík.

Sloup uprostřed ulice je právě tím špatným příkladem, jak by to ve veřejném prostoru nemělo vypadat|foto:Tomáš Kremr,Český rozhlas

Nad sloupem v chodníku a vůbec nad celou nevyužitou tramvajovou smyčkou jen kroutí hlavou David Zajíček, architekt z kanceláře hlavního architekta města Brna. Podle něj nad takovými stavbami často přivírají oči úředníci, kteří je povolují. „Tohle je úplně absurdní. Nevím, kdo tady byl dřív. Jestli ten, kdo tady instaloval ten stožár, nebo ten, který vedl chodník. Ale jeden z nich neviděl toho druhého,“ namítá Zajíček.

Právě nové principy tvorby veřejných prostranství v Brně mají vzájemnou slepotu vymýtit. „To je asi jak si každý učitel češtiny myslí, že čeština je nejdůležitější. Stejně tak si každý dopravní inženýr myslí, že nejdůležitější je doprava,“ dodává Zajíček.

Náměstíčko u Mendlovy univerzity na rohu Lesnické a Zemědělské ulice má podle Zajíčka chyb víc. Na chodníku u kavárny a pekárny hned vedle zastávky tramvaje stojí ze dvou stran dva kamenné sloupky v chodníku bez jakéhokoliv na první pohled většího smyslu.

„To si tady možná nechal postavit nějaký soukromý majitel. Asi to má být snaha zabránit vjezdu na ten chodník, ale jak teď vidíme, zcela marná, protože sem zrovna vjíždí dodávka. Je to prostě snaha neustále regulovat život a ochránit lidi od dopravy a dopravu od lidí tak, aby všechno mohlo zdánlivě bezkolizně fungovat, což je ve městě samozřejmě naprostá iluze,“ lomí rukama Zajíček.

Inspirace k manuálu

Sám si tohoto místa všimnul cestou do práce. Což byla pro něj a jeho další kolegy z kanceláře architekta i inspirace k sepsání manuálu. Ten si všímá třeba taky kontejnerů na tříděný odpad. Ty stojí na rohu ulice, mají různé barvy i různé velikosti. „To je taková brněnská specialita, že abych věděl, že se odpad vůbec třídí, tak ho musím umístit co nejblíž lidem, aby to všichni viděli, takže nejlépe na nároží a nejlépe barevné kontejnery a každý jiného tvaru. Ale na tom by se už snad mělo pracovat, aby ta místa vypadala lépe, třeba po vzoru Vídně,“ věří Zajíček.

Komu bude nový manuál sloužit, to upřesňuje mluvčí Kanceláře architekta města Brna Jana Běhalová. „Manuál by měl sloužit především zástupcům města, městských částí nebo městských firem, ale může sloužit i projektantům a architektům k tomu, aby jim usnadnil proces od samotného návrhu po realizaci těch veřejných prostranství,“ říká Běhalová s tím, že v elektronické verzi jsou principy dostupné i na webových stránkách kambrno.cz.

Kancelář hlavního architekta začne manuál v prosinci představovat úředníkům, projektantům nebo starostům. Tak aby při plánování dalších staveb v Brně dávali větší pozor na to, jestli chtějí vytvořit funkční prostor pro lidi, anebo jestli jen chtějí bezhlavě plnit normy.