Slavnost Těla a krve Páně se neodehrává jen za zdmi kostelů
Ve čtvrtek (a v některých farnostech včera) si římskokatoličtí věřící připomněli Slavnost Těla a krve Páně, dříve "Božího těla", jejíž závěrečná část se nezřídka odehrává mimo zdi kostelů, díky čemuž může být viditelná i pro náhodné kolemjdoucí. Po mši bývá totiž součástí slavnosti průvod s Nejsvětější svátostí (konsekrovanou hostií) kolem kostela nebo po trase mezi několika různými kostely.
V čele procesí jdou družičky - většinou malé dívky, které jsou oblečeny v bílém a házejí lístky květin, nejčastěji růže a pivoňky, před kněze, který v monstranci nese Nejsvětější svátost (konsekrovanou velkou hostii). Květy posypaná cesta je výrazem úcty k Ježíši neseném v královském průvodu.
Procesí se postupně zastavuje u vyzdobených oltářů, které jsou připraveny po cestě. Zpívají se písně, čtou se úryvky z evangelií a modlí se přímluvy za duchovní i světské potřeby. Součástí průvodu bývá také žehnání městu Nejsvětější svátostí.
Svátek Těla a krve Páně má ve srovnání s jinými katolickými svátky poměrně mladou tradici - vznikl ve 13. století. Popudem k zavedení zvláštního svátku ke cti eucharistické svátosti bylo opakující se vidění augustiniánské řeholnice Juliány z Lutychu z roku 1209. Zjevoval se jí zářivý měsíční kotouč s jedním tmavým místem, což jí bylo vyloženo jako obraz toho, že v ročním cyklu ostatních svátku chybí svátek eucharistie. Tento svátek poprvé pro svou diecézi zavedl v roce 1246 biskup Robert z Lutychu a v roce 1264 ho papež Urban IV. předepsal pro celou církev.
V Československu byla tradice slavnostních božítělových průvodů na veřejnosti přerušena za totality, protože křesťanským církvím nebyly trpěny duchovní aktivity odehrávající se mimo zdi kostelů. Tradice průvodů se u nás vrátila po roce 1989 a dnes se s nimi můžeme setkat jak na venkově, tak i ve velkých městech - pokud je k tomu v okolí kostela prostor.
Například v Praze se letos již tradiční průvod Božího Těla vydal z katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha přes hradní nádvoří a Hradčanské náměstí ke klášteru sester karmelitek, kde bylo druhé zastavení. Třetí zastavení následovalo u kláštera bratří kapucínů na Loretánském náměstí. Odtud se průvod ubíral do baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Strahově, kde slavnost vyvrcholila eucharistickým požehnáním a zpěvem Te Deum.
Slavnost Těla a krve Páně patří mezi pohyblivé svátky, což znamená, že v různé roky připadá na různé datum. Slaví se vždy ve čtvrtek po neděli Nejsvětější Trojice. Čtvrtek je totiž den, kdy Ježíš slavil se svými apoštoly poslední večeři, při které poprvé proměnil chléb a víno ve své tělo a svoji krev.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Závěry z úvěrových smluv: sokolové budou požadovat náhradu škody po bývalé starostce a jednateli
-
Shein pod lupou EU. Teď se ukáže, zda kopíruje design a kupuje bavlnu z nucených prací, říká expertka
-
Měli jsme se vás zastat, omluvili se slovenští umělci Čaputové. Ta si musela otřít slzy
-
Ukrajina není unavená jen z bombardování, ale i z rozpadu rodinného života, říká válečný analytik
