Slavíčským tunelem na Přerovsku vlaky nejezdí už víc jak sto let

S myšlenkou dopravního propojení Vídně se Slezskem a Haličí přišel v roce 1829 profesor vídeňské polytechniky Franz Xaver Riepel, který navrhl vybudovat železniční trať protínající celou Moravu v délce asi 455 kilometrů. Trať, která získala jméno severní dráha císaře Ferdinanda, se začala stavět ve Vídni již v roce 1836. Na své dokončení si ale, i kvůli nedostatku peněz, musela počkat dalších dvacet let.

V roce 1844 dospěla trať konečně až k vesnici Slavíč na Přerovsku. Původně se zde měl vyhloubit zářez, který by vesnici rozdělil na dvě části, ale díky nestabilnímu podloží bylo rozhodnuto o stavbě tunelu, dlouhého necelých 260 metrů. V roce 1846 tak tudy projel první vlak. Tolik suchá historie.

Slavíčský tunel má však i svou legendu, která se traduje už více než sto let. Podle ní si prý tunel vyvzdoroval císař Ferdinand I. Dobrotivý. Když jej zástupci stavby informovali o plánech železnice, která měla nést jeho jméno, poněkud dětinský císař se prý otázal, kolik že bude na trati tunelů. Koncesionáři tehdy odvětili, že žádný, že trať tunely nepotřebuje. Císař se však prý velmi rozzlobil, co prý je to za železnici, která nemá ani jeden tunel. A tak se prý stavbaři rozhodli posunout trať blíže k centru Slavíče a tunel vybudovat.

Tunel má délku necelých 260 metrů|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Dnes už víme, že je to jen legenda, nicméně díky nedostatku a roztříštěnosti písemných pramenů se tato legenda často vydávala za pravdivou i v seriózních spisech.

V opuštěném tunelu se svého času skladovaly brambory

Tunel sloužil provozu asi padesát let. V polovině devadesátých let 19. století byla dráha přebudována na dvoukolejnou, a tak se stavebníci vrátili k původní variantě průchodu železnice přes Slavíč hlubokým zářezem. Po jeho dokončení byla v roce 1895 železnice převedena jižně od tunelu do zářezu a mohutná roura pod zemí osiřela.

Z tunelu se ovšem stal problém, protože ho nikdo nechtěl. Dráhy se o něj nestaraly a obec na to neměla peníze. Tento stav trval až do přelomu tisíciletí. Kromě toho, že zde místní zemědělci skladovali brambory, byl tunel jen občas navštěvován železničními nadšenci. V šedesátých letech, kdy se uvažovalo o zprovoznění třetí koleje na trati, byla na stole i varianta jejího vedení tunelem, ale i ta nakonec zůstala jen na papíře.

Logo|foto:Český rozhlas

V roce 2006 se majitelem tunelu stalo město Hranice, jehož součástí dnes je i Slavíč. Město se rozhodlo investovat do jeho opravy a zřízení základní turistické informační tabule. Jednou z posledních aktivit radnice bylo osvětlení tunelu. K tomu vedla radnici mimo jiné i myšlenka, že by slavíčským tunelem mohla vést trasa závodu horských kol.