Seznamy UNESCO: s tradicemi je to těžké, nelze si vynutit jejich doržování

24. říjen 2017
Modrotisk se vrací, objevuje se na moderním oblečení

Památka UNESCO sem, seznam UNESCO tam. Málokdo ale ví, že seznamy UNESCO kulturního dědictví existují tři. A Česká republika je zastoupena na všech.

Slovácký Verbuňk, Jízda králů, ale i české loutkářství jsou zapsané na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Při příležitosti podání žádosti o zápis modrotisku na tento seznam, kterou podávaly společně čtyři země, si Hana Ondryášová pozvala do studia Michala Beneše, který řadu let vedl na ministerstvu kultury právě oddělení pro UNESCO.

Pro moravské modrotiskové dílny by zápis této techniky barvení látky mohl znamenat výrazné zvýšení poptávky. A zároveň pravidelné prověřování, zda dodržují tradiční postupy a nesnaží se si práci zjednodušit, aby vyhověly zvýšené poptávce.

Naopak velmi žádoucí by bylo, kdyby modrotiskových dílen přibylo. „Cílem toho seznamu je, aby se to dědictví udrželo. Pokud to tedy znamená, že se tradiční postupy rozšíří do dalších dílen a řemeslo zůstane zachováno, není to nijak na škodu,“ vysvětlil Beneš.

Právě zvýšení poptávky po takových výrobcích či tradicích má být prostředkem k zachování mizejících zvyků a tradic. Oficiálně na sebe bere určitý závazek jejich zachování stát, prakticky jej ale nemá jak splnit.

Čtěte také

„Zatímco u nemovitých památek může stát najmout řemeslníky a nechat katedrálu nebo hrad opravit, u nemateriálního dědictví to nejde. Jen těžko donutí mládence z vesnice, aby jezdili Jízdu králů. Ti kluci musí chtít,“ přiblížil Michal Beneš.

Upozornil, že existují celkem tři seznamy dědictví UNESCO. Kromě nemovitých památek, kde je Česká republika vzhledem ke své velikosti velmi solidně zastoupena, a již zmiňovaného nemateriálního dědictví, existuje ještě seznam Paměť lidstva.

Na něm jsou zapsány nejvzácnější dokumenty písemné, filmové i fotografické. A právě na tomto seznamu má Česko podle Michala Beneše nejvíce co dohánět. „Jsme na něm tak podzastoupeni, až je to ostudné. Máme na seznamu například rukopisy české středověké reformace, i z moderní doby samizdatové edice z 50. a 60. let 20. století. Ale naše dokumentární dědictví je obrovské, protože naše archivy zůstaly zachovány, nebyly zničeny během válek,“ upozornil odborník na památky.

Česká stopa na seznamu nemateriálního dědictví je o něco výraznější, ale problém je mizení tradiční lidové kultury a zánik mnoha tradičních zvyků pod tlakem moderní doby, médií a globalizace.

„Na druhé straně zase ten tlak dnešní doby vede k tomu, že jednotlivá společenství si uvědomují svojí svébytnost. Lidé začínají být hrdi na to, odkud jsou, takže tam vzniká zájem, aby pro ně nějaký typický fenomén jako je třeba jízda králů, nebo verbuňk zůstaly zachovány a dostalo se jim oficiálního uznání,“ všiml si Beneš.

Seznam nemateriálního dědictví není tak obsáhlý jako v případě hmotných památek, který je zapsáno 1052 z celého světa. Obsahuje totiž pouze 429 položek, což svědčí i o poměrně přísné přijímací proceduře. Velmi dobře jsou na tomto seznamu zastoupeny například Japonsko nebo Čína. Česká republika na něm má celkem pět zápisů, modrotisk by byl šestý.