Salmovské železárny vyráběly ze stavební litiny díly pro nádražní haly, litinové pavilony či kolonády
Blanenské železárny byly jedním z největších producentů litiny v Rakousko-Uherské monarchii. Za starohraběte Hugo Franze Salma-Reifferscheidta, který nad nimi převzal správu v roce 1806, získaly železárny evropskou proslulost.
Ze slitiny železa s uhlíkem zde vznikalo užitkové zboží a brzy se začalo také s odléváním dekorativních předmětů. Lily se sochy podle návrhů vídeňských výtvarníků, mísy, popelníky, lampy nebo reprodukce historických děl například postav antických hrdinů a bohů a další ozdoby interiérů měšťanských domů.
Na konci 19. století zaplnily hřbitovy v celé Evropě litinové kříže, populární byly ozdobné studně a kašny. Salmovské železárny vyráběly ze stavební litiny díly pro nádražní haly, portály, mosty, balkony, schodiště a s rozvojem lázeňství také litinové pavilony či kolonády, například velkolepou neorenesanční Vřídelní kolonádu v Karlových Varech anebo hlavní lázeňskou kolonádu v Mariánských Lázních.
Po první světové válce umělecká litina pomalu vyšla z módy. Železárny se staly součástí podniku ČKD, který se vedle strojní produkce orientoval spíš na komerční a stavební litinu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
