Rotavské varhany vznikly díky sopečné erupci. Krásu čedičové stěny ale odkryla až těžba kamene

24. září 2023

Nedaleko obce Rotava na Sokolovsku v Karlovarském kraji najdete uprostřed smrkového lesa působivý skalní útvar s názvem Rotavské varhany. Skála, která opravdu připomíná kostelní varhany, je tvořená spoustou kamenných sloupců. Jde o unikátní geologický útvar ze sklovité magnetické horniny podobné čediči, která má vysoký obsah železa.

Masiv o rozměrech přibližně 64 ×12,5 metru vznikl jako důsledek dávné sopečné erupce, při níž se na zemský povrch dostala láva, která se roztekla do okolí. Výjimečné vlastnosti získala vzniklá hornina díky rychlému tuhnutí, při kterém nestačily vykrystalizovat čedičové krystaly, ale vznikla skleněná hmota. Proto se Rotavským varhanům někdy říká Skleněná hora. Rychlé chladnutí lávy je zodpovědné i za charakteristickou sloupcovitou odlučnost, kdy se při lámání kamene tvoří převážně šestiboké hranoly.

Ovšem nebýt lidské činnosti, zůstala by krása varhan lidskému oku skryta možná na věky. Skalní stěna byla totiž odkryta až při lámání kamene v kamenolomu, který patřil rodu Nosticů a zásobil kamenem významnou část rakousko-uherské monarchie. Po skončení těžby ve 20. letech 20. století nechal hrabě Nostic citlivě upravit okolí a vysázet kolem dokola smrkový les. Od 50. let jsou varhany a jejich okolí chráněny jako přírodní památka.

Rotavské varhany jsou součástí stejnojmenné naučné stezky, která je dlouhá šest kilometrů a vede většinou po pohodlných cestách a pěšinách. Na větší převýšení a místy skalnatý terén narazíte jen v blízkém okolí varhan. Jedná se vlastně o okruh, jehož začátek i konec je před budovou Městského úřadu v Rotavě.

Kamenné sloupce Rotavských varhan
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.