Ředkvičky jsou ideální zeleninou pro pěstitele začátečníky

„Ředkvičky lze pěstovat v podstatě během celého roku, na každé období je třeba zvolit vhodnou odrůdu. Nejlépe se ředkvičkám daří zjara a na podzim, kdy je dost vláhy, slunce, ale není horko. Jarní bývají nejšťavnatější a nejkřupavější,“ říká Silvie Hašlová z komunitní zahrady Pěstírna Depo a dodává: „je to jedna z prvních zelenin, které na jaře můžeme mít.“

Na výběr je řada odrůd ředkviček různých tvarů a barev. Existují kulaté, podlouhlé, oválné i špičaté. Červené, růžové, bílé, žluté, fialové i v barevné kombinaci. „Osobně mám ráda pestrost, takže vždycky vysévám od každého něco,“ usmívá se Silvie Hašlová nad několika sáčky se semínky pěstitelka.

Výsev

„Ředkvička je zelenina tzv. druhé trati, nepotřebuje tedy příliš vyhnojený záhon, dává přednost těm spíše méně výživným. Roste velmi rychle, od výsevu po sklizeň to trvá zhruba 4 až 6 týdnů, záleží na odrůdě a počasí. Pro výsev ředkviček si připravíme řádky zhruba 10 cm od sebe a semínka potom sejeme asi 1 cm hluboko. Buď nahusto, poté je vyjednotíme na vzdálenost 3 až 5 cm, anebo je do této vzdálenosti sejeme rovnou,“ radí Silvie Hašlová.

Abychom udrželi pravidelnou sklizeň, vyséváme ředkvičky každé 2 týdny. Kvůli úspoře místa je můžeme pěstovat v meziřádcích, v tom případě ředkvičky vysejeme mezi řádky zeleniny, která roste pomaleji. Ředkvička může být i předplodinou, po sklizni na její místo vysadíme jinou zeleninu, která by neměla být z čeledi brukvovité.

Pěstování

Zálivku provádíme tak, aby ředkvičky měly stále vlhkou půdu. „Pokud to se zaléváním přeženeme, ředkvičky praskají. A naopak když zaléváme málo, bývají příliš pálivé,“ konstatuje pěstitelka. Záhon průběžně zbavujeme plevele, případně ředkvičky zamulčujeme.

Škůdci

Ředkvičky nejčastěji napadají dřepčíci, kteří vykusují dírky do listů. „Konzumaci to nevadí, ale rostlinám to neprospívá. Nám se nejvíc osvědčilo přikrýt ředkvičky hned po výsevu netkanou textilií,“ dělí se o zkušenost Silvie Hašlová.