Půlkulaté výročí Plzeňského lidového souboru
Před 65 lety byl založený Plzeňský lidový soubor. Vynikající studiové těleso proslavily pořady z cyklu Hrají a zpívají Plzeňáci. Jeho nahrávky těší nové generace posluchačů a jsou vzorem folklorním souborům a kapelám nejen na Plzeňsku.
Plzeňský lidový soubor (PLS), studiové těleso složené z vynikajících profesionálních muzikantů, vznikl v Československém rozhlasu v Plzni v roce 1953 z iniciativy tehdejšího redaktora Miroslava Šmída. Základ tělesa tvořila smyčcová skupina se dvěma klarinety a flétnou, k níž se příležitostně přidávaly bicí nástroje, dudy, harfa, trubky, lesní rohy, hoboj nebo fagot. V jeho řadách od počátku usedali členové Plzeňského rozhlasového orchestru, dnešní Plzeňské filharmonie. Někteří zpěváci měli také profesionální školení, většina z nich ale přicházela z prostředí nově vznikajících folklorních souborů.
Největší počet rozhlasových nahrávek PLS realizovali hráči, kteří do orchestru nastoupili v 60. letech. Lze jmenovat zejména skvělou dvojici klarinetistů Karla Pitru a Vojtěcha Pecha, kteří vystřídali své starší kolegy Oldřicha Jindru a Jaroslava Soukupa, dále flétnistu Vojtěcha Lindaura, jenž ve stejné době zastoupil Antonína Jílka. Dosud nedoceněno je působení jednoho ze zakládajících členů, primária PLS, houslisty Jana Sedláčka. Skvělé výkony odevzdal i violista Karel Špelina a dlouhá řada dalších hudebníků.
Dirigentská štafeta
Od počátku existence PLS až do ukončení jeho činnosti v roce 1996 jeho tvář ovlivnila řada tvůrčích osobností. Brzy po založení to byl především hudební skladatel, rovněž zakladatel a sbormistr České písně Zdeněk Lukáš. Kromě svého sboru do studia často zval zpěváky Věru Příkazskou a Jaromíra Horáka. V 60. letech se úspěšně prosadil další skladatel a dirigent Jaroslav Krček, který ze sólistů přivedl zejména Zoru Soukupovou, Evu Peckovou a Jiřího Pospíšila. V roce 1965 vystřídal Jaroslava Krčka na místě dirigenta PLS skladatel Jan Málek. Ten kromě již zmíněných pěveckých sólistů rád využíval Jiřího Langmajera a Jiřího Miegla.
Dirigentem PLS se stal také dlouholetý redaktor plzeňského rozhlasu, nejdůležitější osobnost lidové hudby našeho kraje, Zdeněk Bláha. Se souborem byl jako autor a interpret spojen od roku 1955, kdy nastoupil do plzeňského rozhlasu. Západočeský folklor proslavil zejména díky oblíbenému pořadu Hrají a zpívají Plzeňáci, který se ve víkendovém programu na stanici Praha udržel po celých 40 let. Kromě jiných zval Bláha do studia zpěváky spjaté se souborem Úsměv, Janu Kopřivovou, Věru Rozsypalovou, Václava Švíka, Václava Dolejše, Jiřího Bártu a Michala Polcara.
Slavnostní koncert
Zmínit se o každém ze čtyř desítek autorů úprav lidových písní repertoáru PLS přesahuje možnosti tohoto příspěvku. Připomeňme tak ještě alespoň Jana Slimáčka, Josefa Krčka a Jiřího Temla. Působení PLS se uzavřelo rozpuštěním tělesa v roce 1996. 65. výročí založení PLS připomene hudební slavnost ve velkém studiu plzeňského rozhlasu. Ve čtvrtek 13. září od 17 hodin zde bude účinkovat mladý Orchestr lidových nástrojů Plzeňského kraje s dirigentem Daliborem Bártou a svými sólisty. Zazní výběr z repertoáru PLS, mladí muzikanti se tak přihlásí k tradici tohoto legendárního rozhlasového tělesa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka