Principy regenerativní pastvy můžete aplikovat na dobytek i drůbež. Obnovíte půdní ekosystém a snížíte CO2
V červnu 2022 se na farmě Wenzela Lobkowicze v Drahenicích na Příbramsku konal takzvaný Polní den. Zájemci viděli inovativní postupy regenerativního zemědělství v praxi.
Polní den pořádal startupový projekt Carboneg, který má za cíl podporovat uhlíkové hospodaření (takzvaný carbon farming) a zajistit spolupráci mezi certifikovanými zemědělci a firmami, které mají zájem o snižování CO2.
Na Polním dni se účastníci seznámili s principy regenerativní pastvy. Ta se týká nejen hovězího dobytka, do koloběhu pastvy lze zapojit i drůbež. Na příkladu pastevního způsobu výkrmu prasat byl prezentován vliv na kvalitu vepřového masa. Lobkowiczova farma předvedla také unikátní mobilní zastínění dobytka na pastvě, které je jediné svého druhu v u nás.
Zavedením regenerativní pastvy je možné snížit erozi půdy a významně prodloužit dobu, kdy se nemusí dobytek přikrmovat senem. To potvrzují slova farmáře Wenzela Lobkowicze: „Začínal jsem s 19 kusy zvířat na 35 hektarech a měl jsem problém je uživit. Dnes mám 75 kusů na 63 hektarech, z toho 40 hektarů pastvin je s vysokou úživností.“
Při regenerativním zemědělství nebo uhlíkovém hospodaření jde o obnovu půdního ekosystému. Přirozeně se podílí na sekvestraci uhlíku z atmosféry. Cílem je obnovit úrodnost půdy prostřednictvím přístupů, které se v současnosti neřadí mezi standardní způsoby obhospodařování půdy v zemědělství. Zásadní je snaha o minimální narušení půdy, ve které zbude více humusu. Ten na sebe váže více vody, která se pak snáze udržuje v krajině. Do půdy se vrací život a živiny, které jsou prospěšné pro růst rostlin bez umělých hnojiv.
Rostliny zachycují při fotosyntéze problematický oxid uhličitý a ve spolupráci s půdním edafonem z něj vytváří organickou hmotu, které mají česká pole nedostatek. Z přebytečného uhlíku ve vzduchu je pak díky plodinám nepostradatelná živina. To všechno dohromady přispívá ke snižování podílu CO2 v atmosféře. Jako nejlepší způsob se jeví kombinace rostlinné a živočišné výroby na stejném pozemku. Hospodářská zvířata pasoucí se na poli přispívají k nárůstu organické hmoty v půdě.
„Kvůli degradaci půdy hrozí zemědělcům významné ztráty na výnosech plodin a také snížená kvalita nabízené produkce. Půdní struktura je něco, co se nikomu na světě nepodařilo vyrobit uměle, to umí jen příroda,“ komentoval situaci Václav Kurel za Carboneg, a dodal: „Odklon od zbytečného zpracování půdy je cesta, jak půdu udržet přirozeně živou. Dokáže pak lépe odolávat extrémním podmínkám sucha a přívalovým dešťům. Regenerativní zemědělci vrací život do půdy a díky tomu dosahují dlouhodobě stabilní a nadprůměrné ziskovosti.“
Budoucí spolupráce firem s českými zemědělci prostřednictvím podpory certifikovaných uhlíkových kreditů může významně přispět k řešení snižování CO2.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://brno.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://brno.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.