Příběhy lidí i ostnatý zátaras. Výročí pádu železné opony připomíná výstava Technického muzea v Brně

Výstava Železná opona 1948–1989 v Technickém muzeu v Brně
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Výstava Železná opona 1948–1989 v Technickém muzeu v Brně

Repliku železné opony si od 11. listopadu mohou prohlédnout návštěvníci Technického muzea v Brně. Ostnatý zátaras je součástí nové výstavy jako připomínka 30. výročí pádu komunismu v Československu. Kromě technických zařízení expozice přibližuje také příběhy lidí, kteří se hranice v různých obdobích pokusili překročit.

„Stojíme u drátěné stěny, která byla budovaná od roku 1952 na státních hranicích. Jedná se o trojstěnný drátěný zátaras, který odděloval Československo od západního světa,“ říká kurátor výstavy Roman Řezníček. „Byl do něj pouštěn proud o vysokém napětí, což způsobovalo i smrtelná zranění. Celkem bylo 280 smrtících případů, které jsou zdokumentovány.“

Pouštět návštěvníky, aby si zkusili prokličkovat mezi stěnou, v Technickém muzeu ale nebudou. „Přece jenom je tady použit ostnatý drát, který by mohl způsobit lehké poranění. Takže je to spíš ukázka toho smrtícího zařízení, které se používalo na hranicích,“ dodává Řezníček.

Vedle technických zařízení výstava připomíná také příběhy třiceti lidí, kteří se železnou oponu pokusili překonat. Na cestu Vladimíra Beneše z Hrušek na Břeclavsku vzpomíná spoluautor expozice Radek Slabotínský. „Příběh se odehrál v roce 1970. Protože byl Beneš velký kutil, řekl si, že tu hranici přejde za pomoci technického prostředku, který si zhotovil. Nicméně neměl to odzkoušeno a to byl možná ten kámen úrazu, že se nakonec přechod celé jeho rodiny nepodařil.“

Emigrace vyšla Vladimíru Benešovi až na druhý pokus. O dvacet let dříve přešel hranice i jeho bratr František, ten na mladšího Vladimíra zavzpomínal. „Chtěl utéct se mnou, když mu bylo asi dvanáct roků. Já povídám, pakuj dom, než ti dám pár facek.“

Výstava k 30. výročí pádu železné opony potrvá v Technickém muzeu do začátku května.