Pověstné mlhy na blatech existují. Zve na ně jihočeská naučná stezka Zbudovská blata
Pojem blata není povětšinou neznámý, zpravidla si člověk vzpomene na to, že Kubata dal hlavu za blata. Ale věděli byste, kde je najdete a co pojem vlastně znamená? Jedná se v podstatě o podmáčenou půdu, která se využívala převážně jako pastviny. A když hovoříme o blatech, za která dal hlavu slavný Kubata, jsou to blata zbudovsko-hlubocká.
Nacházejí se v nivě podél Soudného potoka a stojí kolem nich mnoho slavných obcí. Například Plástovice, samotný Zbudov, podle nějž dostala blata jméno, dále pak Hlavatce, Sedlec, Česká Lhota, Novosedly, Pašice, Pištín, Mydlovary, Vlhlavy, Malé Chrášťany, Češnovice a město Zliv.
Hlavní infocentrum blatské oblasti najdete v Plástovicích. A po celé trase procházkového okruhu po blatech pak 32 nových informačních tabulí. Na každém důležitém místě jednu.
„Když někoho pozvat na blata, tak na typické mlhy,“ říká Daša Bastlová z destinačního managementu blat. Stejný názor má i Oldřich Petrášek, který má na blatech své kořeny a žije tu od narození. Karel Klostermann, spisovatel, který blata proslavil asi nejvíc ve svém románu Mlhy na blatech, rozhodně nelhal. Mlžný fenomén skutečně existuje.
„Nejčastěji je možné mlhy zažít na jaře a na podzim,“ dodává Daša Bastlová s tím, že k vidění mohou být od poloviny srpna vždy ráno a večer.
A jak to bylo s tím popraveným rychtářem Kubatou? Za vlády krále Vladislava získali poddaní sedláci Zbudovských Blat za to, že obdělávali nepříliš úrodnou, kyselou a podmáčenou půdu, zvláštní práva. Mezi králem udělené svobody patřila správa tak zvaných sirotčích peněz.
Ve druhé polovině 16. století vedl svazek devíti blatských vesnic spor s tehdejším majitelem hlubockého panství Adamem z Hradce o užívání blat. Podstatou sporu byly právě sirotčí peníze. Sedláci se svého privilegia správy majetku a peněz, které měli navíc potvrzené i listinami, nechtěli jen tak vzdát a tyto peníze odmítli vydat. Jenže Adam z Hradce byl tou dobou velice zadlužený.
Po marných protestech i u císaře Rudolfa II. vyvrcholil spor v dubnu 1581 otevřenou rebelií, která byla ukončena několika popravami. A jedním z popravených byl podle pověsti i zbudovský rychtář Jakub Kubata. Ale existují úřední a účetní záznamy, které ukazují něco jiného. A sice, že Kubata v době, kdy už měl být po smrti, ještě účetně existoval a obchodoval.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Toto je důchodová reforma, o které desítky let mluvíme. Systém bude udržitelnější, míní ekonom
-
Násilí v kutnohorské sektě fungovalo i jako exemplární odstrašení, říká religionista Vojtíšek
-
ONLINE: Ruská protivzdušná obrana sestřelila šest raket americké výroby ATACMS, tvrdí Kreml
-
‚Je podložené, že Země je kulatá?‘ tázal se dezinformátor, který může vést telerozhlas Slovenska