Pověst z Křtin: Jak vzniklo jméno propasti Vokounka?

Na jaře roku 1645 zuřila na Moravě třicetiletá válka. Brno obklíčila armáda švédského generála Thorstensona a jeho vojáci plenili široké okolí. Bohatí obyvatelé Brna včas ukryli své majetky za zdmi Nového hradu nedaleko Křtin a doufali, že tam zůstanou netknuty. Byl to omyl. V červnu toho roku provedli Švédové překvapivý útok a Nový hrad téměř bez boje dobyli. Někteří tvrdí, že za vše mohl jistý Vávra Vokoun z Olomučan, který přivedl švédské vojáky tajnou stezkou nepozorovaně až k hradu a umožnil jim překvapit nic netušící obránce.

Z dohodnuté odměny se ale dlouho neradoval. Když Švédové odtáhli a jeho zločin se prozradil, hnali jej rozlícení obyvatelé lesem až ke Křtinám. Tam se zřítil do propasti. Prohlubeň nese dodnes jeho jméno a Křtinští se přou, zda zrádce do propasti spadl sám nebo jej tam pronásledovatelé vhodili. Předmětem sporů je i to, zda spadl opravdu do Vokounky nebo do nedaleké Čertovy studny a zda vůbec nějaký Vokoun existoval.