Pověst z Hlubokých Mašůvek: Jak čerti stavěli běhařovický kostel

Je to už dávno, kdy v nedalekých Běhařovicích stavěli kostel s vysokou věží. Práce šla pomalu, a tak když po smrti starého faráře přišel do Běhařovic mladý kaplan, chtěl stavbu kostela co nejrychleji dokončit. Když už si nevěděl rady, udeřil pěstí do stolu a zvolal: „A postavím věž, i kdybych měl samotného ďábla na pomoc zavolat!" V tom se před ním zjevil čert. Nabídl kaplanovi, že postaví do tří dnů věž, ze které bude vidět až do Vídně. Výměnou za to chtěl úpis na kaplanovu duši. Duchovní na to přistoupil. Hned následující noc se čerti pustili do práce a stavba kostelní věže o notný kus povyrostla. A další noc taktéž. Kaplanovi pomalu došlo, k čemu se uvázal. Třetí noci proto vyšel na kopec za dědinou a viděl, jak ďáblové opět pilně nosí kameny od Mašůvek ke kostelu.

Věž rychle rostla a zbývalo už jen několik kamenů, aby byla hotova. Kaplan pozoroval toto dílo s napětím a hladil kohouta, kterého si vzal s sebou jako zachránce. V tom právě kaplanův kohout zakokrhal a po něm kohouti v celém kraji. Ďáblové upustili kameny na zem tam, kde právě byli. Za burácení hromů zmizeli a zůstal po nich jen zápach smoly a takřka dokončená věž běhařovického kostela. Kaplan byl šťastný, protože na rohaté vyzrál. Poslední velký kámen, nesený ďábly od Vysoké skály v Mašůvkách k Běhařovicím, zůstal ležet uprostřed lesů. Někteří návštěvníci při prohlídce tohoto kusu skály dokonce tvrdí, že na něm vidí otisk čertova kopyta.