Poteče Dunaj do Dyje? Jihomoravský kraj chce s vědci zjistit, jak mezi Českem a Rakouskem nejlépe udržet vodu v krajině

Společně se samosprávami teď žádají o evropský grant z programu přeshraniční spolupráce, aby vyzkoumali nejlepší metody, které na pomezí dvou států pomůžou udržet vodu v krajině a na polích.

Čtěte také

Že Dunaj-Odra-Labe propojí všechny vodní prvky? Spojené jsou přirozeně, kanál je rozpojí, varují experti

„Nejedná se o žádný kanál Dunaj-Odra-Labe, nejedná se o gigantickou stavbu,“ předesílá hned na úvod bioklimatolog z Mendelovy univerzity a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Miroslav Trnka. Cílem jeho a kolegů z dalších českých a rakouských institucí je vypočítat, jestli by vůbec mělo smysl dvě řeky propojit několik desítek kilometrů dlouhým zavlažovacím kanálem.

„Jde o to prozkoumat každou možnou variantu a mít řešení, které by v případě potřeby umožnilo posílit tok v řece Dyji. Vlastně si tu vodu jakoby vypůjčit na nadlepšení jejího průtoku. Viděli jsme ke konci suché epizody mezi lety 2014 a 2019 škody na zemědělské krajině jak v Česku, tak v Rakousku. A viděli jsme, že zejména v povodí Dyje na nádrži Vranov se začaly objevovat obavy o to, jestli zásoby vodních zdrojů, které tam máme k dispozici, budu stačit pro všechny naše potřebné účely,“ vysvětluje Trnka.

Čtěte také

„Málokdo očekával takový turistický efekt.“ Baťův kanál do roku 2027 propojí Kroměříž s Hodonínem

Vědci společně s Jihomoravským kraje proto žádají o evropský grant na asi 600 tisíc euro z programu přeshraniční spolupráce. Pokud ho dostanou, budou krajinu mezi dvěma řekami zkoumat tři roky. Nemají v plánu určit přesnou trasu kanálu, spíš pomocí modelu spočítat, jestli by něco takového v daném terénu vůbec mělo smysl. „Ta myšlenka není úplně nová, protože se o ní debatovalo už velmi pravděpodobně v 19. století. Tehdy na to ale nebyly jednak ekonomické možnosti a naši předkové taky nečelili tak dlouhým epizodám sucha,“ zdůvodňuje bioklimatolog.

Jak by to mohlo vypadat

Předběžně se mluví o tom, že by kanál mohl měřit třeba 80 kilometrů, Rakušanům by pomohl se zavlažováním podél trasy. Není ale zatím zřejmé, kde by začínal a kde končil. I když na české straně přichází v úvahy části řeky Dyje buď před vranovskou, anebo novomlýnskou nádrží. „V tuto chvíli pouze zvažujeme, jestli by takové propojení mělo smysl a přineslo vodu do Dolního Rakouska a k nám. Takže se ani nedá říct, jestli by to byla trubka v zemi nebo nějaký kanál. Já si představuji obdobu Baťova kanálu anebo sítě kanálů, které už v Rakousku fungují,“ popisuje náměstek jihomoravského hejtmana Jan Zámečník z KDU-ČSL, který si projekt vzal na starost.

vodní nádrž Nové Mlýny|foto:Profimedia

Říká taky, že ho jeho starší kolegové a odborníci upozornili, že takové myšlenky existovaly i v 70. letech, kdy k tomu možná vznikla i dohoda mezi Československem a Rakouskem. Ovšem ani po několika měsících pátrání na takový dokument zatím nenarazil.

Zámečník stejně jako Trnka upozorňuje, že nemá jít o megalomanskou stavbu určenou pro dopravní účely. A že než takovou diskuzi otevřou, chtějí znát základní fakta. Ta si slibují od výzkumu, na který teď žádají peníze. Rozsah zkoumání ale bude mnohem větší než jen výpočet vodního spojení Dunaje a Dyje. „Bude to komplexní analýza toho, jak hospodařit s vodou v krajině na česko-rakouském pomezí. Volíme pro to nový přístup, který není úplně inovativní, ale na této hranici jsme to ještě neměli šanci použít. Chceme kombinovat satelitní a letecká data a současně matematické modelování ve spolupráci se zemědělci a vodohospodáři,“ objasňuje Trnka.

Kde se dobře hospodaří

Cílem je s pomocí jihomoravské a dolnorakouské agrární komory vytipovat farmáře, kteří podle jejich soudu hospodaří s vodou dobře, anebo se jim to naopak nedaří a srovnat různé přístupy. Výhoda zvolené vědecké metody je i ta, že díky satelitním snímkům prozkoumá i období třeba před dvaceti lety. „Všechno by se to potom mělo potkat v hydrologickém modelu, který celé to území a povodí řeky Dyje a z části povodí řeky Horn na rakouské straně vlastně zanalyzuje,“ zpřesňuje vědec.

Čtěte také

Zapomeňte na čtvero ročních období, připravte se na dvě, nabádá klimatolog Farda

Vzejde z toho série rad pro zemědělce i vodohospodáře a samosprávy: toto funguje univerzálně, toto jen lokálně anebo v místech s podobnými terénními a meteorologickými podmínkami. Spolupracovat na tom bude i instituce Marchfeldkanal, což je podle Trnkova popisu instituce podobná Povodí Moravy, které na projektu také participuje. Její činnost spočívá v tom, že u Dunaje provozuje síť zavlažovacích kanálů, které mají i za úkol zásobovat vodou Neziderské jezero. „Další krok, který je navázán na spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským a vídeňskou univerzitou Bodenkultur, tak je i říct: dobře, pokud bychom toto aplikovali v krajině a nějak ji změnili, jak se to projeví v celém povodí? A je jasné, že pokud se něco změní na jedné farmě, to je kapka v moři. Ale když jsou těch kapek tisíce, může to hrát roli,“ popisuje Trnka.

Čtěte také

Pětatřicet let od napuštění prostřední Novomlýnské nádrže. Výška její hladiny vyvolává spory

Jednou z kapek je i případný kanál z Dunaje do Dyje. A jde o infrastrukturu srovnatelnou třeba s výstavbou vodních nádrží, tedy s procesem na desítky let: „My dnes těžíme z infrastruktury, která byla vybudována od 30. do 80. let minulého století. A to je to, co teď používáme. Nám jde o to jasně kvantifikovat, co dalšího můžeme udělat a jaký to bude mít přínos a jaká jsou další opatření v případě, že ta navržená opatření v krajině nebudou stačit. Co dál? To je naprosto legitimní otázka a my prostě musíme prozkoumat všechny možnosti. A to je věc třeba roku 2050 nebo 2060, a je to pak hlavně věc politická a taky celospolečenská, zda jsme na nějaké větší zásahy připravení. Teď musíme říct, jestli to má smysl a ať pak ty debaty naberou konkrétní směr,“ uzavírá Trnka.

Zda na projekt vědci a samosprávy dostanou žádaný grant, by mělo být jasné na konci tohoto roku.