Podlažický klášter na Chrudimsku je místem zrození Ďáblovy bible

V podlažickém klášteře vznikl slavný Codex gigas – tedy Ďáblova bible, která je označována za největší rukopisnou knihu světa. Pro klášter se stalo osudným husitské tažení na jaře roku 1421. V roce 1594 se kniha zařadila do proslulé sbírky císaře Rudolfa II. na Pražském hradě, kde ji na konci třicetileté války ukořistili Švédové.

Codex gigas obsahuje 310 pergamenových listů, které jsou pravděpodobně vyrobeny z teletiny. Stránky mají rozměry 890 mm x 490 mm, takže je Codex gigas zřejmě největší dochovaný středověký latinsky psaný rukopis v Evropě.

Lze jen těžko odhadnout, jak dlouho trvalo písaři rukopis vytvořit. Denně mohl napsat asi tak jeden sloupec, tj. 106 řádek. Pokud by písař pracoval šest hodin denně šest dní v týdnu, dokončil by celý rukopis asi za pět let. Byl-li však písař mnichem, zřejmě mohl pracovat jen asi tři hodiny denně, což znamená, že mu rukopis zabral deset let.

Model knihy Codex gigas|foto: Městské muzeum Chrast

Vzhledem k tomu, že písař asi také sám řádky linkoval, než se pustil do psaní (řádkování jednoho listu trvalo pravděpodobně několik hodin), doba práce na rukopisu se prodloužila. Kromě toho písař také sám rukopis iluminoval, tím pádem trvalo nejméně dvacet a možná dokonce třicet let, než byl rukopis hotový.

Podle legendy však prý kniha vznikla tak, že ji za jedinou noc napsal s pomocí ďábla mnich, kající se z těžkého hříchu. Za ten měl být potrestán zazděním zaživa. Tato vyhlídka ho přiměla k pošetilému pokusu o záchranu. Nabídl, že k odčinění své viny a pro slávu klášterního bratrstva napíše největší knihu, jakou svět viděl, a to za jedinou noc. Psal zoufale, o půlnoci mu však bylo jasné, že to nestihne. A tak zavolal na pomoc ďábla.

Naučná stezka Chrastecka|foto: Josef Kopecký

Někdy je Ďáblova bible označovaná za osmý div světa. Kopie knihy je uložena v Městském muzeu v Chrasti. Originál zdobí sbírky Královské knihovny ve Stockholmu. Prolistovat si ji ale můžete i zde.