Po roce 1989 přibylo vinohradů i znalců vína

Většina konzumentů vína dnes nerozlišuje jen bílé a červené. Dokonce i lidé z typicky nevinařských oblastí se často ve víně dobře orientují. "Hlavně malí vinaři dělali dřív zvlášť víno pro sebe a zvlášť takříkajíc pro Pražáky," popisuje praxi některých kolegů Jan Otáhal, vinař z Valtic. "To se ale změnilo. V souvislosti s tím, jak se změnily technologie a způsob pěstování, změn doznal i marketing."

Vinaři si dnes svých zákazníků váží, ani dobré víno se totiž neprodá samo. Dříve to bylo jednodušší, za vínem mířily na Moravu plné autobusy. "K nám jezdilo hodně lidí z Ostravy. Dokonce tehdy tamní odbory pořádaly celé zájezdy speciálně za vínem," vzpomíná majitel jednoho z vinných sklepů v proslulých Plžích v Petrově u Strážnice. A jeho soused dodává: "Někteří místní vinaři toho zneužívali a prodávali špatné víno. Dnes už to nejde i proto, že se kvalita vína kontroluje."

Průměrný obyvatel České republiky pije navíc více vína než před Sametovou revolucí. Ještě na začátku 90. let byla u nás průměrná spotřeba 12 litrů na osobu a rok. Teď vypijeme každý v průměru už bezmála 20 litrů ročně. "To také svědčí o tom, že se kvalita vína několikanásobně zvětšila," tvrdí předseda Svazu vinařů České republiky Jiří Sedlo. "Kdybychom zůstali u kvality vína, jaká byla před rokem 1989, nedovedu si představit, že by lidé dneska vůbec měli zájem naše víno kupovat," míní Sedlo.

I tak ale spotřeba v Česku zaostává za průměrem ostatních tradičních vinařských zemí Evropské unie. V některých z nich vypije průměrný spotřebitel i přes 30 litrů vína za rok. Kvalitou ale naši vinaři Evropě konkurují zdatně. Dokazují to i čím dál častější úspěchy na mezinárodních soutěžích.