Park žádlovického zámku dlouho chátral. Přesto jde o klenot zahradní architektury

28. červen 2017

Osada Žádlovice je součástí nedalekého města Loštice v Olomouckém kraji. Kdysi ale šlo o samostatnou obec a dokonce sídlo panství. Jeho majitelé zde za staletí vybudovali nádherný zámek a kolem úchvatný anglický park.

Od 60. let minulého století sloužil zámek jako škola zemědělského odborného učiliště v Lošticích, a tak byl park přístupný jen zčásti. Dnes už se navštívit dá. I když není ve zcela bezvadném stavu, jedná se o nejrozsáhlejší, v několika směrech unikátní klenot tuzemské parkové architektury.

Žádlovice patří k nejstarším obcím v okolí. Už v roce 1078 věnoval údělný olomoucký kníže Ota Sličný novému klášteru Hradisko u Olomouce dvě popluží ve vsi Zadlowiczi. Jak je tedy zřejmé, dvě části obce byly církevním majetkem, třetí část Žádlovic tvořily dva svobodné grunty, které v roce 1546 připadly k bouzovskému panství.

Jeden z majitelů Bouzova, Jindřich Podstatský z Prusinovic, postavil na místě jednoho z nich tvrz. Dalším obyvatelem tvrze byl biskupský úředník Burian Drahanovský z Pěnčína, který se zde usadil v roce 1568, a zůstaly po něm zbytky kaple, kterou jako katolík nechal pro své poddané v protestantském kraji vybudovat. Dnes je kaple součástí kůlny ve dvoře někdejšího lesního úřadu a ukrývá zbytky sgrafitové výzdoby s náboženskými motivy.

Z botanické zahrady anglický park

Po třicetileté válce byla tvrz pustá, až se jejím majitelem stal příslušník starého českého rodu Albrecht Leopold Bukůvka z Bukůvky, který na jejím místě vystavěl v letech 1679 až 1705 barokní zámek. Přestavbu zámku zahájil v roce 1772 jeho další majitel, Jan Křtitel hrabě Mitrovský.

Bohatý šlechtic, výtečný hospodář a také milovník přírody založil u svého sídla botanickou zahradu a zámeckou knihovnu obohatil sbírkou přírodovědné literatury. Zahradu, zřízenou na hrázi rybníka, doplnil o skleník a postupně ji rozšiřoval. V souladu s tehdejší módou se pak původní zahradní kompozice kolem dvou zdejších rybníků začala měnit v rozsáhlý anglický park.

Téměř po celé 19. století patřilo žádlovické panství rodině Vorst-Gudenau Mirbach-Harff, jejíž příslušník Klement Arnošt Vorst-Gudenau byl významným hospodářským činitelem kraje a podílel se na založení mohelnického cukrovaru. Další rozvoj zámku i parku přišel v roce 1891, kdy se majitelem stal šlechtický rod Dubských z Třebomyslic, pocházející původně z jižních Čech.

Do zámku se nastěhoval diplomat Viktor Dubský, který byl významným rakouským diplomatem a velvyslancem v Madridu. Jeho syn Adolf byl velký milovník exotických dřevin a zámecký park mu vděčí za řadu krásných exemplářů. Kromě toho měl rád i lov a zušlechtil už existující oboru navazující na park, kde choval daňky a jeleny sika.

Zámek v Žádlovicích

Vysoká utekla, exotické dřeviny zůstaly

Rodina Dubských byla výrazně proněmecká a podporovala nacistické organizace za druhé světové války, které se v řadách jednotek SS také zúčastnila. I proto její členové před květnem 1945 uprchli a zámek s parkem zůstaly osiřelé.

Nejprve se na místě vystřídalo několik organizací, později zde našlo útočiště zemědělské učiliště. Park bohužel z velké části zchátral. Jen dolní část využíval jezdecký oddíl, po kterém zůstalo půvabné přírodní závodiště.

Naštěstí se zachovaly některé vzrostlé exempláře exotických stromů a zbytky zahradní architektury. Obora byla po válce neudržovaná a jeleni sika a daňci se přes chatrné oplocení dostali do volné přírody. Zejména jeleni dnes obývají velkou část Moravy od Zábřeha po Blansko.

Černá alej byla kdysi hlavní příjezdovou cestou k zámku

Zemědělské učiliště už na zámku nesídlí. Zámek je majetkem Olomouckého kraje a nyní se rozhoduje o jeho dalším využití. Snad mu nový majitel věnuje větší péči spolu se zdejším parkem, který se svými téměř 30 hektary rozlohy a vzácnými dřevinami patří k nejpozoruhodnějším na střední Moravě.

autor: kbz
Spustit audio