Papež František během své návštěvy Rumunska blahořečí sedm mučedníků komunistického režimu

„Pojďme společně“ je mottem cesty papeže Františka do Rumunska, které zní i v hymnu složeném k této návštěvě. Rumunsko je nejvíce nábožensky založenou zemí Evropy, kde 80 % obyvatelstva je pravoslavného vyznaní, dalších 6 % tvoří protestanté a 5 % katolíci. Už před svou cestou je papež František pozdravil v krátkém videoposelství.

Papež František: „Pouta víry, která nás pojí, sahají až k apoštolům, zejména k Petrovu svazku s Ondřejem, který podle tradice přinesl víru do vašich krajů. Byli pokrevními bratry a stali se jimi též při prolití krve pro Pána. Mezi vámi také žilo mnoho mučedníků, a to i v nedávné době. Patří k nim sedm řecko-katolických biskupů, které s radostí prohlásím za blahoslavené. To, zač trpěli a zač položili život, je příliš cenné dědictví, než aby bylo zapomenuto. A je to dědictví společné, jež nás zve, abychom si neudržovali odstup od bratra, který je s námi sdílí.“

Křesťanství přišlo na území dnešního Rumunska už v 1. století a přinesl ho tam přímý učedník Kristův apoštol Ondřej. Proto Rumuni považují apoštola Ondřeje za svého patrona, jak vysvětluje mnich z kláštera Cocoş v Dobrudži Athanasie Coşmeriuc:

Athanasie Coşmeriuc: „Po nanebevstoupení Krista a seslání Ducha svatého odešel apoštol Ondřej do Velké Skýtie, což je jih Ukrajiny a sever černomořské oblasti, a do Malé Skýtie, tzn. do Dobrudži, na toto území. Když sem svatý apoštol přišel, tak na těchto územích obyvatelé neznali křesťanskou víru. Předpokládá se, že přijel po vodě, po moři. Prvním místem, kde se zastavil, byla Tomis, dnešní Konstance, starověká Tomis. Tam určitě vysvětil biskupy a kněze. A pak se stáhl do jeskyně svatého Ondřeje. Na území Dobrudže je obzvláště známá koleda svatého Ondřeje, která dokazuje, že svatý Ondřej tady byl.“

Papežova návštěva začala v pátek v Bukurešti, kde se setkal s prezidentem, premiérem a dalšími politiky, představiteli občanské společnosti a poté s patriarchou a stálou synodou rumunské pravoslavné církve. O víkendu má papež na programu mše a setkání v katolických chrámech, které vyvrcholí v neděli v 11 hodin ve městě Blaj blahořečením sedmi řeckokatolických biskupů, kteří byli umučeni komunistickým režimem v letech 1950 až 1970. Tuto smutnou historii přibližuje kancléř Apoštolského exarchátu Řeckokatolické církve v Česku Tomáš Mrňávek.

Tomáš Mrňávek: „Řeckokatolická církev nebo vůbec katolická církev v Rumunsku byla zrušena v roce 1948, což se stalo dva roky poté, co byla roku 1946 zrušena na Ukrajině. Zrušení Řeckokatolické církve se týkalo také Československa v roce 1950. Této církvi byl všude znárodněn majetek komunistickým režimem, ten byl pak předán pravoslavné církvi.“

Komunisté se biskupy snažili nalákat ke spolupráci s taktikou Slib mnoho, splň málo.

Tomáš Mrňávek: „Třeba panu biskupovi Hosiu slibovali, že ho udělají metropolitou Transyálnie, a podobné věci, když podepíší návrat do pravoslavné církve. Tito biskupové si však uchovali čest, katolickou víru a hlavně věrnost a jednotu s papežem, a žádnou takovouto unii s pravoslavnou církví nepodepsali.“

O sedmi biskupech – mučednících vznikla i tato píseň.

Ke konkrétním osudům biskupů mučedníků Tomáš Mrňávek dodává.

Tomáš Mrňávek: „První biskup, který byl zajat a v komunistickém kriminále zemřel, to bylo v roce 1950. Nejmladšímu bylo teprve 46 let, když ho komunisté umučili, a posledním byl pan biskup Hosiu, který měl opravdu tuhý kořínek, a ten umřel až v roce 1970 a bylo mu požehnaných 85 let. A když tak dlouho trpěl v kriminále, tak ho papež Pavel VI. povýšil na kardinála v roce 1969, ale in pectore a mohlo to být zveřejněno až v roce 1973, čili po smrti tohoto biskupa - mučedníka.“

V neděli odpoledne se papež František ještě setká se zástupci romské komunity.

Hymnus návštěvy papeže Františka v Rumunsku je následující.