Oslavanské pověsti: O chytrém psu

Tento chytrý pes, nevíme už, jak se jmenoval, patřil jednomu místnímu občanovi, jehož jméno už také odvál čas. Ví se ale, že tento chytrý pes běžně chodil s taškou a lístkem na nákupy. Prý se dokázal nepozorovaně připlížit až k dolu Kukla a tam kradl pro svého pána dřevo. Byl tak chytrý, že když potkal obyčejného havíře, běžel s lupem klidně dál. Když ale potkal někoho, od koho hrozily problémy, schoval se v obilí.

Na psa si ale dělal zálusk místní myslivec. Tolik o zvíře stál, že neustále za jeho majitelem chodil. Ale nepochodil. Nepomohly ani prosby, ani peníze. Nakonec si myslivec řekl, že když nemůže mít chytrého psa on, nebude ho mít ani nikdo jiný. A zvíře zastřelil. Tento čin se ale podepsal i na myslivci samotném. Stal se z něj podivín a samotář. Až do smrti se lidem vyhýbal. Dávno by se na něj zapomnělo, nebýt toho, že se jako přízrak občas v okolí města zjevuje.