Obnovená Arnoldova vila v Brně v sobě nese noblesu i luxus první republiky
Architektonický skvost, historický duch i umění. To vše lze opět obdivovat v obnovené Arnoldově vile v brněnské městské části Černá Pole. V těsném sousedství světoznámých vil Tugendhat a Löw-Beer ožila díky Muzeu města Brna unikátní stavba architekta Josefa Arnolda z roku 1862. Zájemci si ji mohou prohlédnout každý den, kromě pondělí.
Příběh unikátní Arnoldovy vily se začal psát 26. března 1862, kdy se novými majiteli úzkého dlouhého pozemku v brněnských Černých Polích stali manželé Josef a Katharina Arnoldovi. 7. dubna téhož roku bylo vydáno stavební povolení na vybudování předměstského domu podle vlastních Arnoldových plánů. Stavba pokračovala tak rychle, že už od léta 1862 bylo možné dům obývat. Nešlo však o rozsáhlou budovu, manželům Arnoldovým sloužila jen jako rekreační sídlo v letních měsících. Po dvaceti letech užívání se stárnoucí pár rozhodl vilu se zahradou prodat.
Arnoldova vila pak několikrát změnila majitele. Nejvýraznějších změn doznala díky poslední soukromé majitelce Cäcilii Hože, manželce zámožného advokáta a podnikatele Cornelia Hože. Manželé v březnu roku 1909 nechali vilu upravit a rozšířit v pozdně secesním geometrickém stylu, který lze považovat za rané projevy art déco. Změn se dočkaly výplně a zárubně dveří i oken, štukové dekory na stropech i zdobené litinové radiátory. Většina těchto prvků se dochovala do dnešních dnů.
Arnoldova vila je nikoli náhodou historicky propojena s dalšími dvěma věhlasnými stavbami v sousedství. Cäcilie Hože byla totiž starší sestrou Alfeda Löw-Beera. Možná díky ní se tento zámožný továrník dověděl o zajímavé lokalitě nad Lužánkami, kde se mu roku 1913 podařilo koupit řadový dům (později zvaný vila Löw-Beer) na dnešní Drobného ulici, jehož pozemek sahal až k ulici Černopolní.
Horní část pozemku získala jako svatební dar dcera Alfreda Löw-Beera Greta. Ta na něm pak spolu s manželem Fritzem Tugendhatem mezi lety 1929 a 1930 vystavěla exkluzivní funkcionalistickou vilu Tugendhat. Díky rodinným vazbám byly zahrady těchto tří vil propojeny a v současné době se pracuje na jejich opětovném propojení.
Z mateřinky znovu výstavní vilou
Za druhé světové války byl židovský majetek zabaven gestapem a obyvatele těchto tří vil stihl těžký osud. Po válce byla Arnoldova vila pod národní správou, sloužila administrativě Státních lesů. Mezi lety 1951 a 2012 zde fungovala mateřská školka. Budova však postupně chátrala, kvůli narušené statice musela být uzavřena a hrozila jí demolice. Tento osud se ale podařilo odvrátit. Vila byla zpamátněna, přešla pod správu Muzea města Brna a na konci roku 2021 byla zahájena její celková rekonstrukce.
Na jaře roku 2024 byla kompletně opravená Arnoldova vila opět slavnostně otevřena. Kromě běžných prohlídek a stálých expozic nabízí kavárnu, prostor pro setkávání různých spolků, pořádání exkurzí, koncertů a výstav. Vzniklo zde také Centrum dialogu, jehož hlavním programovým zaměřením je česko-německo-židovský dialog. Vila je návštěvníkům otevřena každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin, zahrada každý den od 8 do 20 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
