O tom, jak studanka Hejtmanka ke svému jménu přišla

Za dnešní pověstí se vydáme na Kroměřížsko. Konkrétně budou naším cílem Zborovice. Právě na oficiálních stránkách obce jsme našli příběh, se kterým se s vámi podělíme.Stalo se to za časů, kdy tudy táhli pruští vojáci. K nelibosti místních se ubytovávali po domech, kde snědli všechno, na co přišli. Jejich velitel - hejtman - byl ubytovaný v chalupě u Zbořilů. Byl to ovšem zdvořilý a sympatický člověk, který si vzal jen to, co mu paní máma Zbořilová nabídla. A přestože cizinec, hostitelku okouzlil svou bezchybnou češtinou. Sympatie své ženy ale logicky nesdílel pantáta Zbořil, který na hejtmana žárlil. Jeho odpor vůči hostu ještě zvyšovalo popichování chlapů v hospodě.Když pak hejtman odcházel, Zbořil popadl svou starou pušku, hejtmanovi nadběhl a na louce za vsí na něj počíhal v keři u studánky. Když pak hejtman došel na místo, aby se občerstvil vodou, vykoukla z chrastí hlaveň a prásk. Mrtvý hejtman se skácel k zemi. Starého Zbořila nikdy nedopadli. Mělo se za to, že hejtman zemřel tak, jako spousta dalších vojáků, v boji. Jen studánka, která dostala jméno Hejtmanka, je této události jediným svědkem.