Novohrozenkovský hudec Vladimír Jochec

15. březen 2021

Uplynulo 90 let od narození lidového muzikanta, řezbáře, foklorního nadšence a novohrozenkovského patriota Vladimíra Jochce (1931-2020). V pořadu zazní jeho oblíbené písně, především v podání Jarmily Šulákové, Josefa Laži a CM Technik z Ostravy, ale uslyšíme také CM Rychtáři z Nového Hrozenkova.

Vladimír Jochec se narodil jako druhý z deseti dětí v obchodnické rodině manželům Vincenci a Anně Jochcovým, kde se říkalo u Rakošů. Rodiče vedli své děti k víře a Vladimír si ji zachoval po celý svůj život.

Rodina Jochcových byla velmi muzikální. Otec hrával v místní dechovce a také na housle. Vladimír to po něm podědil. Už ve škole začal se svými spolužáky muzicírovat na husličky pod vedením učitele Aloise Šmidáka. Spolužáci mu říkali „Hudeček“. Brzy se připojil k cimbálové muzice Joži Országa Vraneckého mladšího, kterou tvořili novohrozenkovští učitelé.

Bohatá kariéra

Po válce společně se svými vrstevníky založili cimbálovou muziku Rychtáři, která se formovala kolem stabilní sestavy: Jaroslav Hlavica, Vladimír Jochec, Josef Kulčák a Miloš Novák. V roce 1952 založil svoji cimbálovku Rychtaříci, jejímiž členy byli hlavně jeho mladší bratři – Vojtěch a Jan. S těmito cimbálovými muzikami účinkoval na mnoha akcích nejen na Hrozenkově. Cimbálová muzika Rychtáři působila průběžně v obci až do roku 1993.  Kromě toho si rád zahrál s kteroukoliv cimbálovkou v okolí, nejčastěji to byli Portáši z Karolinky.

Cimbálová muzika Rychtáři

V průběhu svého života založil několik dětských cimbálových muzik. Se svými dětmi Tomášem a Maruškou to byla v roce 1972 dětská cimbálová muzika „Probakocymb“. S manželkou Marií založili při základní škole dětský folklórní soubor Valášek (1980–1995), kterému věnovali téměř veškerý svůj volný čas. Od roku 1984 usiloval v obci o vytvoření folklórního souboru dospívající mládeže. Tyto snahy vyústily v založení folklórního tanečního souboru Trnka, který vedl společně s Marií Krystyníkovou až do jeho zániku v roce 1993. Poslední muzika, kterou Jochec vedl, byla složena z jeho vnoučat.

V roce 2007 se stal jedním ze zakládajících členů a také prvním uměleckým vedoucím pěveckého sboru Hafera, jehož aktivním členem byl až do roku 2016.

Památník Antonína Strnadla

V 70. letech pomáhal profesoru Karlu Langovi při rekonstrukcích památkově chráněné dřevěnice, ve které vznikl Památník akademického malíře Antonína Strnadla, jenž tvoří doposud centrum kulturního dění v Novém Hrozenkově. Po jeho otevření v roce 1977 se nejen účastnil všech akcí zde pořádaných, ale také u Památníku často hrával se svými cimbálovkami, zvláště při vernisážích výstav a dalších kulturních pořadech.

V roce 1979 se spolupodílel na uspořádání výstavy „Nový Hrozenkov od minulosti k dnešku“, která se uskutečnila v roce 1980 v místní škole, u příležitosti 330. výročí založení obce. Pro historickou část výstavy pomohl sesbírat stovky starých fotografií z celého Nového Hrozenkova i Karolinky. Součástí jubilejních akcí byl také sjezd rodáků se slavnostním večerem v Lidovém domě. Na tuto slavnost Vladimír Jochec nacvičil folklorní program s cimbálovkou Rychtáři, tance s Valašským krúžkem i hrozenkovské hečené s Rozárkou Orságovou Michutovou a ostatními zpěvačkami z Nového Hrozenkova.

Většinu života pracoval Vladimír Jochec v družstvu Bezkyd, kde se v počátcích zapojil do výroby dřevěných hraček podle výtvarných návrhů Karla Langra. V roce 1958 spolu s řezbářem Josefem Michalčákem připravili podle Langrova návrhu pro československou expozici na Světové výstavě v Bruselu valašský betlém a soubor dřevěných zvířátek. Láska k řezbářství mu zůstala na celý život.

Vladimír Jochec zemřel 19. října roku 2020 ve věku 89 let. V osobě Vladimíra Jochce – Rakoše hudečka odešel folklorní nadšenec, inspirátor a učitel, který přivedl k lidové hudbě na Valašsku několik generací muzikantů a ovlivnil folklorní hnutí na horním Vsacku.

autoři: Jaroslav Kneisl , Marie Dernerová , Adéla Krystyníková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.